Od 1. ledna 2020 se českým důchodcům zvednou příjmy. Průměrný důchod vzroste o 900 korun na 14 200 korun. Vláda Andreje Babiše schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který kromě běžné valorizace počítá i s mimořádným navýšením, které schválila koaliční rada. Z několika variant řešení nakonec vláda vybrala mimořádné navýšení procentní výměry důchodu o takovou částku, aby společně s pravidelnou valorizací stoupl průměrný důchod právě o slíbených 900 korun. Tím bude dosaženo stavu, kdy všichni dostanou od ledna přidáno stejně.
„Směřujeme k plnění našeho slibu, že v roce 2021 bude průměrný důchod 15 000 korun,“ uvedl premiér Andrej Babiš. Podle platných pravidel by se důchody od ledna zvyšovaly podle zákonem stanoveného vzorce, jehož parametry budou známy až koncem srpna. Podle aktuální hospodářské situace by navýšení činilo 720 korun. Proto chce vláda s přesnou výší mimořádného příspěvku počkat až na konečný údaj. Mimořádné navýšení důchodů se v následujících letech promítne i do státního rozpočtu. „Celkově se bude jednat o navýšení o 33 miliard, takže je to znovu nejdůležitější položka našeho rozpočtu,“ řekl premiér. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.
Vláda schválila také návrh novely trestního zákoníku, který má za cíl zvýšit počet ukládaných peněžitých trestů, a to ať již jako trestů samostatných či ukládaných vedle jiného trestu. Podle názoru vlády se totiž nenaplnilo očekávání, že s předchozí novelou budou soudci institutu peněžního trestu využívat více například namísto podmíněně uložených trestů. Peněžité tresty mají podle názoru vlády řadu výhod: Je možné je udělit i mladistvým, pokud jsou výdělečně činní, je to univerzální trest pro právnické osoby, je možné jejich výkon rozložit na delší časové období a vztahují se i na majetek, který pachatel získá až po odsouzení. Alternativní tresty u trestných činů nižší společenské škodlivosti považuje Ministerstvo spravedlnosti, autor předlohy, za mnohem vhodnější a částečně se tím řeší i situace s přeplněností českých věznic. Více ZDE.
Vláda se zabývala také přípravou českého předsednictví Radě EU v roce 2022. Výkon předsednictví obnáší přibližně 195 pracovních skupin Rady, což celkem činí cca 1550 jednotlivých zasedání, jež musí Česká republika organizačně a obsahově garantovat. Česká republika by měla uspořádat minimálně jeden summit na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států EU, přibližně 20 neformálních zasedání sektorových formací Rady EU na úrovni ministrů členských států EU, jednání vlády s Evropskou komisí a jednání vlády s konferencí předsedů Evropského parlamentu a až 380 dalších neformálních pracovních jednání na nižší úrovni a odborných konferencí. Detaily, kolik na pořadatelství vláda navrhne vyčlenit z rozpočtu a kolik bude nutné přijmout nových úředníků, chce premiér Andrej Babiš, aby se řešilo individuálně s jednotlivými ministry. Podrobný návrh rozpočtu českého předsednictví pro období 2020–2022 by měl být předložen vládě ke schválení do 30. dubna 2019.
„Už minule vznikly nějaké fámy. Já jen konstatuji, že předsednictví v roce 2009 nás stálo 3,5 miliardy korun, že to bylo velice netransparentní a že my samozřejmě chceme šetřit. Jsem přesvědčen, že můžeme zvládnout předsednictví se ctí za podstatně nižších nákladů,“ vysvětlil předseda vlády.
V rámci jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni schválila vláda koncepci přípravy Čechů na výběrová řízení do institucí Evropské unie na roky 2020 až 2022. Cílem koncepce je vytvořit českým zájemcům takové podmínky, aby měli více šancí prosadit se do institucí EU, čímž by se posílil vliv České republiky v těchto orgánech. „Konstatovali jsme, že stále máme málo zástupců ve strukturách Evropské unie a chceme ten počet zásadně navýšit,“ doplnil premiér Babiš.
Kompletní výsledky dnešního jednání vlády naleznete ZDE.
