Zaměstnavatel, který vynucuje očkování či testování, vynucuje po svých zaměstnancích údaje o jejich zdravotním stavu, neboť do této kategorie patří údaj o prodělaných dobrovolných očkováních i údaj o prodělaných nemocech. Tyto údaje shromažďuje a zpracovává, aby mohl zaměstnance kontrolovat. Zákon neumožňuje shromažďovat údaje o zdravotním stavu zaměstnanců, které nesouvisí s výkonem práce. Proto je možné podat oznámení o podezření na přestupek Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Oznámení Státnímu úřadu inspekce práce
Lze podat oznámení na tuto protiprávní aktivitu zaměstnavatele Státnímu úřadu inspekce práce nebo jeho oblastnímu inspektorátu.
Trestní oznámení
Lze podat trestní oznámení na policii či státní zastupitelství pro podezření ze spáchání trestného činu přisvojení si pravomoci úřadu (§ 328 trestního zákoníku). Pandemický zákon totiž pravomoc nařídit testování zaměstnanců dává Ministerstvu zdravotnictví. Zaměstnavatel, který testování vynucuje, si přisvojuje tuto pravomoc ministerstva. Trestní oznámení lze podat na zaměstnavatele jako právnickou osobu a na příslušné vedoucí zaměstnance, kteří tento protiprávní pokyn vydali. V případě státních orgánů se trestní oznámení podává na vedoucího státního orgánu.
Překážka práce na straně zaměstnavatele
Zaměstnavatelé prezentují, že kdo se nepodvolí očkování či testování na covid, může být postižen tím, že nesmí vstoupit na pracoviště a bude to překážka práce na straně zaměstnance bez náhrady mzdy. Vzhledem k tomu, že postup zaměstnavatele je nezákonný, jde naopak o překážku na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada průměrné mzdy. Pokud ji zaměstnavatel odmítne poskytnout, lze podat ihned žalobu k okresnímu soudu na zaplacení této náhrady.
Odvolání se zaměstnavatele na hygienu a Ministerstvo zdravotnictví
Zaměstnavatelé se někdy odvolávají na doporučení Ministerstva zdravotnictví či hygieny. Tato údajná doporučení nejsou právními akty a nezbavují zaměstnavatele odpovědnosti za jeho protiprávní jednání. V současné době, kdy je Ministerstvo zdravotnictví proslulé opakovanými nezákonnými mimořádnými opatřeními, se může na správnost jeho právních názorů spoléhat jen mimořádné hloupý zaměstnavatel. Ministerstvo již zaplatilo náhradu nákladů soudních řízení za desítky prohraných sporů a je vůči němu požadována náhrada škody ve značném peněžním rozsahu. Důvěřovat za této situace právním názorům Ministerstva zdravotnictví hodnotím stejně, jako když v roce 1938 někdo důvěřoval řečem Adolfa Hitlera o míru.
Nedůvodnost vynucování očkování a testování
Zaměstnavatel by měl zaměstnancům i odborům zdůvodnit, proč vydává pokyn v rozporu s opakovanou judikaturou Nejvyššího správního soudu ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví. Zejména by měl zdůvodnit proč:
a) neuznává protilátky na covid bez úředního potvrzení o prodělané nemoci, když toto Nejvyšší správní soud prohlásil opakovaně za nezákonné,
b) omezuje imunitu z prodělané nemoci jen na 180 dní, když jsou vědecké studie, že imunita z nemoci je podstatně delší,
c) uznává neomezenou imunitu po dvou dávkách očkování, přestože pro nedostatečnost této imunity Ministerstvo zdravotnictví vyzývá k třetí dávce očkování,
d) nevyžaduje testy očkovaných, když studie prokázaly, že virová nálož u očkovaného nakaženého variantou Delta, která je nyní nejčastější, je stejná jako u neočkovaného. Očkování chrání jen očkovaného, nebrání přenosu viru.
Banky
Mezi zaměstnavateli vyžadující očkování či testování zaměstnanců je Česká spořitelna. Zde by mělo být prošetřeno, zda se nepodílí ona sama či její ovládající osoba a na ni závislé banky na financování výrobců vakcíny a testů. Pokud by se to prokázalo, šlo by o nucení zaměstnanců k jednání v oblasti jejich zdravotního stavu, který má důsledky pro obchodní činnost banky, což hodnotím jako jednání nemravné.
