Energetika
Ve střední Evropě je dominantní mocností Německo a my jsme odsouzeni být jeho sousedi. Německá vláda do našich osudů zasáhla v rámci energetiky i migrace. Značná část energetické krize vzešla z německého rozhodnutí vypnout jaderné elektrárny a zároveň Německo stvořilo ve spolupráci s Bruselem pochybný princip lipské energetické burzy, který spojil cenu energie s plynem a s tím, že cena vychází z nejdražšího zdroje. Díky tomuto propojení jsme platili ohromné částky za elektřinu, byť její výrobní cena v našich jaderných a uhelných elektrárnách je velmi nízká. Výrobní cena jedné kWh elektřiny v našich atomových elektrárnách je asi 30 haléřů, v uhelných asi 80 haléřů, ale lidem se prodávala až za 11 korun.
Ať si německý volič volí, koho chce, ale je neštěstím, že volba hloupých politických rozhodnutí v Německu se přenáší na nás. My jsme nezavřeli jaderné elektrárny, vyrábíme elektřinu velmi levně, ale díky vazbě na lipskou burzu nám to je houby platné.
Migrace
Pro nás nevýhodná změna migrační politiky Evropské unie je důsledkem špatného německého rozhodnutí. Německá kancléřka Angela Merkelová furiantsky řekla: „Jste vítáni.“ a „Zvládneme to.“. Porušila platná migrační pravidla, kdy má o azylové žádosti rozhodovat první stát EU, kam migrant vstoupí, a zároveň byly státy povinny hlídat vnější hranici. Kdyby každý stát hlídal své vnější hranice jako od počátku Maďarsko či dnes Polsko a zároveň Německo důsledně vracelo migranty, kteří nepožádali o azyl v první bezpečné zemi, migrační krize by nevedla k současným důsledkům.
Německo však svou vítačskou politikou a sponzorováním organizací podporující masovou migraci, vytvořilo obrovskou poptávku migrantů po cestě do Německa. A když Němci zjistili, že to nezvládají, místo toho, aby volali po odpovědnosti Merkelové a dalších politiků, prosadili povinné přerozdělování v rámci Evropské unie. Ale proč máme být solidární s německou chybnou politikou my nebo Maďarsko? Proč máme doplácet na hloupost německých politiků?
Bohužel vláda Petra Fialy na německou snahu výsledky své politiky přenést na jiné kývla. Buď přijmeme migranty, nebo se budeme muset vykoupit půl milionem korun za každého nepřijatého. Ale proč přistupovat na tuto filozofii? Pokud Německo neuzná, že vítačství je chyba a nestopne peníze na podporu organizace nelegální migrace, tedy na politiku zločinu, nic se nezmění. Migrantů bude přibývat a my budeme platit jak mourovatí. Dočasné neplacení z důvodu ukrajinské migrace bude opravdu jen dočasné.
Odšvejkovat kvóty
Bohužel důsledky rozhodnutí vlády Petra Fialy ponesou i následující vlády. Pak bude legitimní úvaha mezi volbou, zda se vyplácet a tak vlastně přispívat na mezinárodní politiku organizované migrace a německou hloupost, nebo kvóty odšvejkovat. Zkušenost chudších zemí, které již přijaly migranty je, že tito migranti chtějí do Německa či bohatých skandinávských zemí. Takže z chudších zemí odchází. Mezi tyto chudší a tedy necílové státy řadí migranti i nás. Přitom azylová střediska nejsou žádné věznice a migranti nejsou vězni. Pokud bude Německo mocné, ale přitom nemoudré ve své politice, je z hlediska malé země přípustné bránit se Goliášovi i pro nás typickým švejkováním. Možná bude levnější zřídit migrační středisko u Aše, co nejblíže německým hranicím, tam převést nám přidělené migranty a nechat jim volnost pohybu.
Poučení
Německo porušilo původní migrační pravidla Evropské unie a Evropská komise ani necekla. Kdyby něco takového udělalo Polsko, Maďarsko či my, už máme na krku žalobu komise u Soudního dvora Evropské unie. Evropská komise má dvojí metr, jiný na malé státy ve střední a východní Evropě a jiný na Německo. Je to pokrytectví. Je také správné říci, kolik nás německá chybná energetická i migrační politika stála. Jako Brusel chce, aby jakákoli evropská dotace byla propagována cedulemi u staveb, že tu a onu rozhlednu či cyklostezku zaplatila Evropská unie, přičemž však už neuvádí, že tyto peníze získala z členských států, je také dobré u faktur za elektřinu uvádět, že toto obrovské zdražení je důsledkem rozhodnutí evropských orgánů, za kterým jsou německé zájmy. Ať si občané porovnají přínosy a náklady. Za posledních 150 let Německo přesvědčilo svět, že nedělá malé chyby.
Čechy, Morava a Slezsko jsou naše země a ne každý má právo zde žít. Stejně jako není povinen nikdo vpustit cizího do svého bytu, nejsme povinni někoho pouštět do našeho státu. Nechceme-li, aby u nás vznikla ghetta jako ve Francii či ve Švédsku, je nutné zvolit politiky, kteří se nebudou bát říci v Bruselu i v Berlíně NE. Jde o podstatu a charakter našeho státu.
