Ministerstvo zdravotnictví opatření na webu prezentovalo jako opatření omezení obchodu a služeb. Ministerstvo lhalo, protože toto opatření se netýká jen obchodu a služeb, ale omezuje i právo shromažďovací, mše a setkávání lidí.

Omezení setkávání

Opatření omezuje různé akce. Ovšem tak, jak je formulováno, dopadá i na neorganizované mezilidské setkávání např. v rodinách. Takový dopad je narušením práva na soukromí a práva na rodinný život. Je soukromou věcí, zda si člověk do svého bytu pozve tři své sourozence. Je jeho věcí, zda se doma pohybuje s rouškou či ne, včetně jeho hostů. Policie ani jiné orgány nemají právo vstupovat do obydlí, aby kontrolovaly dodržování opatření. Omezení setkávání jen na dva lidi znamená, že by při přísném výkladu nemohli synové a dcery navštívit ani své rodiče, pokud nežijí v jedné domácnosti.

Omezení shromažďování

Opatření omezuje shromažďování podle zákona o shromažďování. To je v rozporu se zákazem takových omezení podle § 2 odst. 2 písm. e) pandemického zákona. Jde o zjevné překročení pravomoci ministerstva. Zásah je o to citelnější, že jsou vyhlášeny volby do Poslanecké sněmovny a již probíhá volební kampaň podle zákona o volbách. Opatření zasahuje do voleb jako základního prvku demokratického režimu státu.

Omezení se týká i mší, takže zasahuje do práva na projevování náboženské víry společně s jinými a na autonomii církví. Je zakázán zpěv. Ministerstvo zdravotnictví nás těmito zákazy dostává do absurdity 50. let 20. století. I tam však zákaz zpěvu byl jen jako příklad hlouposti v pohádce Pyšná princezna.

Preference očkování před imunitou z onemocnění

Není zdůvodněno, proč opatření jinak posuzuje imunitu z očkování a imunitu z prodělání nemoci. Očkování je zvýhodněno tím, že se k němu přistupuje, jak kdyby imunita nebyla časově omezena, zatímco u prodělané nemoci je časově omezena na 90 dnů. Sami výrobci vakcín udávají, že jejich účinnost není 100% a po určité době může dojít k nakažení opět. Očkování nebrání vždy opětnému nakažení, ale těžkému průběhu nemoci, což však brání i imunita získaná onemocněním. Ze strany ministerstva se může jednat o vytváření tlaku na občany, aby se nepovinné očkování stalo ve skutečnosti povinným. Farmaceutické společnosti mají dostatek prostředků na ovlivňování osob ve zdravotnické správě. Toto je domněnka, ale je věcí ministerstva, aby svůj postup zdůvodnilo tak, aby tato podezření nevyvstávala.