Libor Grygárek byl stíhán z vůle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a krylo to Nejvyšší státní zastupitelství pro údajné úřední pochybení. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci sáhlo k rétorice z 50. let 20. století, když hovořilo o sabotáži. Nakonec se ukázalo, že Libor Grygárek souhlasil s činností svých podřízených, jíž odsouhlasilo i Nejvyšší státní zastupitelství, které však později otočilo. Nejvyšší státní zastupitelství jednalo jak popletený král z pohádky Pyšná princezna: „Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil.“.

Mnozí věc hodnotili jako trestní stíhání na objednávku, kdy pro řešení sporů mezi státními zástupci Vrchní státní zastupitelství v Olomouci zneužilo trestní stíhání. Moc státních zástupců je však omezena a soudy pokus o návrat totalitního zneužívání trestního práva odmítly. Připomíná to jinou blamáž státního zastupitelství - trestní stíhání bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové.

Státní zastupitelství nenese náhradu škody za svou nezákonnost. Nemusí se omlouvat. Proč má omluvu psát Ministerstvo spravedlnosti? Ať se při zneužívání moci omluví vrchní státní zástupce nebo nejvyšší státní zástupce za to, jak jejich úřady jednaly. Rovněž škoda by měla být hrazena z rozpočtu státního zastupitelství. Pak bude zřejmé, které státní zastupitelství jedná protizákonně. Pakliže neponesou odpovědnost za porušení zákona ti, co ji působí, bude nezákonnost pokračovat.

Vláda může reagovat na zneužívání moci odvoláním nejvyššího státního zástupce. Nečiní-li tak a ani nenavrhne, aby se nejvyšší a vrchní státní zástupci museli omlouvat za jimi způsobenou či trpěnou nezákonnost, bude u nás trestní stíhání zneužíváno.