Navíc Zemanova vláda ve spolupráci s ODS prosadila změnu zákona o ČNB, kde vázala prezidentovo právo jmenovat členy Bankovní rady na předchozí návrh vlády. Proti tomu podal návrh na zrušení zákona Ústavnímu soudu prezident Václav Havel, jenž od počátku chápal moc Ústavního soudu a dle toho vybral soudce. Václav Havel veškeré spory u Ústavního soudu vyhrál, zatímco jeho nástupci nikoli.

I ve sporu o ČNB dal Ústavní soud za pravdu prezidentovi, když zrušil podmíněnost prezidentova práva jmenovat členy Bankovní rady návrhem vlády, neboť obyčejný zákon nemůže omezit ústavní pravomoc prezidenta, která nepodléhá spolupodpisu premiéra. V případě absence spolupodpisu předsedy vlády na jmenování guvernéra se Ústavní soud opřel o ústavní zvyklost s tím, že se tak stalo již roku 1998 a premiér proti tomu nic nenamítal.

Tehdy Miloš Zeman boj s Václavem Havlem prohrál. Ale prohra mu umožnila jako prezidentovi nebavit se s vládou o jmenování Bankovní rady. Neptal se ani premiéra Bohuslava Sobotky, když v roce 2016 jmenoval guvernéra Jiřího Rusnoka. Miloš Zeman využívá prezidentských pravomocí obdobně jako Václav Havel.