Poslanecká sněmovna minulý týden schválila ve třetím čtení důchodovou reformu. Ta má kromě jiného zvýšit věk odchodu do důchodu postupně až na 67 let. Pane inženýre, co k tomu říci?

Myslím, že to jsou zoufalé tahy vlády, která při své argumentaci vědomě lže anebo jsou tak nekvalifikovaní, když říkají věci, které nejsou zjevně pravda. Jejich argumentace o tom, že tady nebude mít kdo dělat na důchodce za 20–30 let, samozřejmě nejsou pravdivé. Jednak se zvýší produktivita práce díky novým technologiím, automatizaci, robotizaci, digitalizaci a umělé inteligenci. Takže výkony ekonomiky porostou s méně pracovníky. No a kromě toho tady, jak jsme se dozvěděli v předchozích týdnech, z téměř 400 tisíc Ukrajinců, kteří tu jsou, hodlá zůstat 250 tisíc. A vesměs jsou to lidé, kteří mají před sebou často desítky let pracovních výkonů, a tedy budou naplňovat jak státní rozpočet svými daněmi, tak zdravotní systém a systém sociálního zabezpečení. Takže to jsou jenom dva momenty, o kterých bych chtěl hovořit.

Vláda si to zčásti uvědomuje. Ministr Jurečka někdy před půl rokem uváděl, že v těch příštích deseti letech zhruba 800 tisíc pracovníků bude měnit svoji práci, přijde o práci atd. A budou tedy měnit svá pracovní zařazení. Kromě toho tady je ohromná rezervní armáda důchodců, kteří šli do předčasného důchodu. To je zhruba tři čtvrtě milionu lidí. Velká část z nich by měla být spíše mezi nezaměstnanými. A myslím si, že desítky, možná sta tisíce těchto lidí by se daly využít v pracovním procesu, pokud by se jim nabídly adekvátní daňové výhody a stejně tak zaměstnavatelům. To stejné se týká mládeže a mladých lidí do 26 let. Tak aby bylo zajímavé pro ně pracovat, ale také pro zaměstnavatele je zaměstnávat. Takže ty pracovní síly tady jsou a není pravda to, co říká vláda, že nebude mít kdo dělat na ty budoucí důchodce.

No a kromě toho je to věc priorit.

Jak to myslíte?

Tak jestli někdo chce dávat 160 miliard korun na zbrojení, přičemž před nějakými 7–8 lety mělo Ministerstvo obrany necelých 50 miliard rozpočet… A jestli tedy tato vláda by byla schopna přistoupit třeba na 3 nebo 4 procenta, která by dávala na zbrojení ze státního rozpočtu, 3, 4 procenta HDP, no tak to už je 240 nebo 320 miliard. A samozřejmě ty peníze budou chybět v sociálním systému. Evropská komise před lety rozhodla, že je možné dávat na důchodový účet peníze také ze státních rozpočtů jednotlivých zemí. No tak nezbrojme tolik a dávejme tedy důchodcům co jejich jest. Protože oni pracovali na sociální systém desítky let a ti noví důchodci pracují také. Takže je to jenom věc priorit. A je to oblbování ze strany vlády přímo neslýchané a nechutné.

O tom, že „nebude na důchody“ slýcháme už řadu let. Jak si tedy vysvětlit, že před rokem 1989 na důchody bylo? Pokud vím, nikdo tehdy nemluvil o tom, že by na důchody nemělo být…

Jak jsem řekl, je to věc argumentace, kterou tato vláda používá. Snaží se vytvářet dojem, že důchodci jsou takoví pažraví, že vlastně škodí státnímu rozpočtu. No ale nákupy zbraní, to neškodí. Často železného šrotu a nepotřebných zbraní, které jsou nám stejně k ničemu. Ta údržba také bude něco stát. A aby je měl kdo obsluhovat, tak se budou muset také přijmout další vojáci.

„Potřebujeme v rámci levice kádrovat?“ Ptáte se ve svém komentáři na webu Vasevec.cz. Můžete to prosím rozebrat?

Dostal jsem se k přepisu rozhovoru, který vedli na nějakém svém médiu pánové ze Svatopluku, konkrétně pan Petr Drulák, který rád vystupuje jako kovaný levičák ve svých vyjádřeních. A tam hovořil o tom, že projekt STAČILO! je výborný projekt a že by tedy do takového projektu neměli přicházet lidé, jako jsem já nebo paní Maláčová, nebo i pan Zaorálek. Takže to je takové kádrování, které mě osobně se nelíbí. To je takové to kádrování, jaké bylo za starého režimu, nebo jaké používají dnes političtí odpůrci levice. Zejména ta současná pravicová vláda, ale i ta pravicová mainstreamová média. A zdá se mi to prostě nepřiměřené a hloupé.

Samozřejmě se zeptám i na výsledky prezidentských amerických voleb. Čím si podle vás Trump voliče získal?

Myslím, že to byla celá řada faktorů. Z toho, co jsem si povšiml a co jsem komentoval vlastně už ten první den, tak Demokratická strana Spojených států si prostě neudržela podporu některých zájmových generačních a sociálních skupin, které ji v minulosti podporovaly. Tak třeba Latinoameričané. Latinoameričané se bojí také migrace lidí ze Střední a Jižní Ameriky… Prostě oni jsou v tom systému a už je jim vcelku jedno, že by měli přicházet do Spojených států lidé vlastně z té sféry, ze které vzešli sami. Jednak proto, že je to v mnoha směrech nebezpečné, ale je to také pro ně nepříjemné z toho hlediska, že ti lidé vytvářejí konkurenci.

Často, když jsou to nelegálně přicházející lidé, kterých je ve Spojených státech třeba 6 až 7 milionů, tak tam pracují na černo. Jsou takovou nekalou konkurencí těm, kteří pracují naopak tak, aby platili daně, aby platili i nějaké pojištění atd. Takže jsou levnější pracovní silou a tedy nekalou konkurencí. Ukázalo se, že i mladí Afroameričané prostě nevolí Demokratickou stranu tak, jak bylo obvyklé v minulosti. A muslimská menšina, která sice není příliš významná, no ale podle mého názoru volila proti svému zájmu Donalda Trumpa.

Jenom samozřejmě také proto, že současná americká administrativa, včetně viceprezidentky, nedělá nic proto, aby čelila té agresivní politice Izraele jak v Gaze, tak zejména v jižním Libanonu. Takže to byly nepříjemné ztráty. Jak se ukázalo, z těch swingových států nezískala Kamala Harrisová žádný na svou stranu. Což bylo rozhodujícím momentem. A samozřejmě nehraje roli jen toto…

A co dalšího ještě, podle vás?

Proti demokratům se postavila významná část dělnické třídy, zaměstnanců… Protože tito lidé mají pocit, že pro ně Demokratická strana nic neudělala. Že za ty čtyři roky sice došlo, zejména v těch posledních dvou letech, k růstu amerického hospodářství, no ale zvýšily se, zejména před dvěma lety, ceny, vzrostla inflace. A inflace má tu tendenci, že samozřejmě ceny už se nesnižují. Takže živobytí pro lidi je dražší, nežli bylo před čtyřmi lety. A ještě mnohé další faktory, které rozhodly o tom, že Donald Trump vyhrál. Vyhrál na celé čáře, protože republikáni získali i obě Sněmovny, obě komory amerického Kongresu. Je to vítězství na celé čáře.

Samozřejmě jsou některé věci, které lze na Trumpovi ocenit.

Můžete být prosím konkrétnější?

Já jsem slyšel komentáře od lidí z ulice, když se ptali Američanů, mladých Američanů, co na něm oceňují. A říkali, že také to, že za jeho vlády nebyla zahájena žádná válka. Donald Trump není válkychtivý, naopak se snaží ty válečné konflikty uzavírat. On to byl, kdo začal s ústupem z Afghánistánu, který pak dokončila tedy úprkem z Afghánistánu Bidenova administrativa. Je zjevné, že Trump je svojí podstatou obchodník, takže se snaží hledat východiska tak, aby nedocházelo k nějakým válečným konfliktům.

My si můžeme jenom přát, aby byl skončen konflikt na Ukrajině, který asi Američané nějak zvlášť nechápou bolestivě. Nejsou tam američtí vojáci. Něco jiného by bylo, kdyby tam byli. No ale i tak je to stojí hodně peněz a to ti lidé kolem Donalda Trumpa komentují celkem s nevolí. Takže lze očekávat, že by mohla americká administrativa jít tímto směrem. Na druhé straně některé ty faktory, které se objevovaly v předvolební kampani, nejsou takové, na které by se Evropa měla těšit.

Například?

Zavedení nových cel na evropské zboží, navýšení cen o deset procent… Samozřejmě Evropa na to také bude reagovat a roztočí se kolotoč celních bariér. Ale to není to nejpodstatnější. K čemu velmi pravděpodobně dojde, je obchodní válka s Čínou, která dováží do Spojených států obrovské množství zboží. Tam se dokonce mluví o clu 40 nebo ještě více procent. No tak to by pro Číňany znamenalo nutnost přijít s odvetnými opatřeními.

A Číňané budou hledat nová odbytiště, což díky tomu svému programu Pás a stezka se jim s velkou pravděpodobností podaří. Ale jsem zvědav, kam se bude vyvážet americké zboží. Takže ta hospodářská politika, kterou deklaruje zvolený prezident Trump, není zrovna taková, že bychom měli jásat. A zcela nepochybně se projeví také na stagnaci hrubého domácího produktu Česka a možná celé EU, v těch příštích letech. A pokud dojde k obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou, tak se to nějakým způsobem dotkne také EU. Takže vedle těch pozitivních momentů, které ta volba přinese, je potřeba vidět i ty momenty negativní, které to bude znamenat.

Donald Trump chce prý odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Co na to říkáte? A jak by se k tomu měla postavit Evropa?

Tak snažit se mu to rozmluvit. Protože pokud odstoupí od dohody od klimatu, tak je zřejmé, že ponechat Green Deal v tom původním rozsahu, je ekonomicky velmi diskutabilní rozhodnutí vedení Evropské unie a Evropské unie jako celku. Takže budeme muset také zmírnit v Evropě ty své klimatické cíle, protože jinak to evropské zboží bude nekonkurenceschopné.