Ústavní soudce - volba
1) Jak moc Vás mrzí, že jste se nestal ústavním soudcem? Proč myslíte, že Vás nezvolili? Co říkáte na současný systém, kdy ústavní soudce volí senátoři, kteří zároveň schvalují zákony ? Nejsou ve střetu zájmů - přeci já jako senátor mám motivaci si zvolit takové ústavní soudce, kteří mi mé zákony nebudou zamítat? Nebylo by lepší, aby ústavní soudce místo senátorů volili všichni soudci v tajné volbě? Nebo případně ještě nějaký jiný systém?2) Proč jste prosím smazal a neodpověděl na můj předchozí dotaz ohledně zločinů muslimů v České republice?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
01.10.2017 10:43:22 - Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Ústavní soudce je jmenován, ne volen. Ale máte pravdu, že souhlas k jeho jmenování dává Senát hlasováním, které lze přirovnat k jednokolové volbě. Senátem jsem neprošel, protože část sociálně demokratických senátorů vedená Dienstbierem ml. se postavila proti. S tím se nedá nic dělat, protože politika Dienstbiera je mi cizí a jeho právní názory mi nejsou známy - nepublikuje v právnických publikacích. Ani nevím, zda nějaké má. Vše má stinnou i dobrou stranu. Tou dobrou stranou je to, že jsem se nemusel podílet na protidemokratických rozhodnutích Ústavního soudu ve věci zbožštění kasty soudců a jejich platů. A též mám svobodu psát, čehož si užívám.Jsem proti, aby ústavní soudci byli voleni zase jen soudci. Zdrojem moci je u nás lid, ne soudci. Proto je správné, aby se na jmenování ústavních soudců podílel prezident i Parlament, které lid volí.
Na dotaz o islámu jsem již odpověděl. Jen jste s odpovědí nebyl spokojen a opakovaná diskuze by nikam nevedla. Islám u nás zakázán není, proto jsou u nás islámské náboženské obce např. v Brně. Uvedl jsem i příklady toho, že i v katolickém Polsku žije staletí islámská menšina litevských Tatarů. Konečně i v katolickém Rakousku-Uhersku byl islám povolen a uznáván zvláště po připojení Bosny a Hercegoviny.
S pozdravem Zdeněk Koudelka
