V praxi to pro ně znamená vyhledat tzv.kmenovou školu na území ČR, kde by dítě ve školním věku bylo evidováno. Realita je mnohem složitější. Ne všichni čeští občané v cizině tuto povinnost plní. Důvody jsou různé, od nevědomosti, nechuti překonávat administrativní bariéry až po nezájem.Vymahatelnost a sankce neexistují, stejně jako statistika počtu dětí, které nejsou zapsány v české kmenové škole.
Proto by bylo vhodné změnit tuto povinnost zápisu dětí do kmenové české školy na možnost. O to se také pokusím předložením novely školského zákona, především jeho § 38, který se týká plnění povinné školní docházky v zahraničí.
Přínosem této drobné úpravy by bylo uvedení do souladu žitou praxi a zákonnou povinnost. Nechceme přece vystavovat stresu české občany, kteří se cítí při návratu do vlasti provinile, pokud dítě do kmenové školy nezapsali.
O podpoře vzdělání a výuky češtiny pro děti žijící v zahraničí zase příště.