Je jasné, že tak jako ostatní státy EU, tak ČR se bez úsporných opatření neobejde. Na straně druhé by však tato úsporná opatření neměla jít proti růstu HDP a neměla by omezovat ekonomický rozvoj země či zvyšování životní úrovně našich občanů. Ministr Kalousek v letech 2007 až 2009 způsobil svými návrhy zákonů daňové ztráty ve výši téměř 90 miliard korun ročně a tím zrychlil ekonomické problémy země.

Současná Nečasova vláda si dala za cíl snížit ekonomickou roli státu ve veřejných službách, omezit daňovou solidaritu a snížit ochranu zaměstnanců. To vše v zájmu zaměstnavatelů a nadnárodních společností. Největším problémem je skutečnost, že tíži budoucích reforem má nést na svých bedrech střední třída. A pokud zchudne, pak zchudne celý stát.

Nečasova vláda není vládou nějaké rozpočtové zodpovědnosti, ale vládou národní chudoby, do které nás svojí neoliberální politikou zažene. Jde tudíž o trvalý spor o směřování a charakter naší společnosti. Sociální demokracie není stranou sociálních dávek, ale stranou zaměstnanosti, protože si uvědomuje, že bez usilovné práce většiny spojené s vysokou mírou daňové solidarity se bohatý stát vytvořit nedá. Stát musí investovat do nemocnic, škol, památek, dopravní infrastruktury, do výzkumu a vývoje a do životního prostředí. Dostupnost a kvalita veřejných služeb, tak jako spravedlivá odměna za vykonanou práci, jsou kritérii hodnocení kvality života a míry bohatství toho kterého národa.

Politika české pravicové koalice jde opačným směrem, kdy hodlá snížit náklady práce a přeměnit solidární stát na stát nesolidární, ve kterém malá většina bohatých bude ještě bohatších na úkor většiny obyvatel, žijících ze své, již dnes špatně placené práce. Zhoršení dostupnosti a privatizace veřejných služeb povede ke zhoršení životního standartu většiny domácností. A poroste i míra chudoby v zemi, zvýší se kriminalita a agresivita ve společnosti.

ČSSD nabízí úplně jinou cestu společnosti. Cestu silného státu a kvalitních a dostupných služeb. Cesta ke zvyšování životní úrovně totiž nevede přes snižování daní, ale v posílení investic do oblasti veřejných služeb, které potáhnou hospodářský růst země a udrží kvalitu života drtivé většině obyvatel České republiky.