Zrušení Těchonína sníží schopnosti české armády

Ing. Antonín Seďa

SOCDEM
mimo zastupitelskou funkci

Tím prvním je skutečnost, že se ČR zavázala a také investovala do schopností v rámci ochrany proti zbraním hromadného ničení. Tato schopnost je obsažena v Bezpečnostní strategii ČR z loňského roku i v Obranné strategii ČR. Naši specialisté v ochraně proti zbraním hromadného ničení jsou využívání i v rámci NATO a EU. V nové koncepci sdílených schopností Severoatlantické aliance se počítá se specializací a kooperací mezi členskými zeměmi. Zrušením centra biologické ochrany ztratí naše země nejen špičkové pracoviště, ale zároveň i důležitou schopnost ochrany svých občanů.

Druhým pohledem je otázka finanční. Pokud ministerstvo obrany potřebuje na provoz centra biologické ochrany kolem 100 milionů korun ročně a v případě převodu na příspěvkovou organizaci přibližně polovinu těchto nákladů, pak například pouze vládou schválená zahraniční mise do Mali pokryje dva až tři roky provozu tohoto zařízení. Zrušením Těchonína dojde k likvidaci moderního pracoviště, jehož vybudování stálo 1,75 miliardy korun z peněz daňových poplatníků. Že chce resort obrany šetřit je v pořádku, ale šetřit tímto způsobem není ani vhodné, ani potřebné.

Podle mého názoru je řešením zachování tohoto pracoviště jako součást centra of excelence NATO s větším zaměřením na výzkum a s tím, že schopnosti biologické ochrany bude nabídnuta nejen členských zemím Aliance a EU, ale i dalším zemím. Vždyť kolik pracovišť na světě umí léčit SARS či ebolu. Spolupráce se také nabízí s farmaceutickými firmami, výzkumnými institucemi či vysokými školami. Pracoviště by mělo být také zařazeno do systému Integrovaného záchranného systému. Je na vládě a vedení ministerstva obrany, zda Těchonín zůstane pod obranou, vnitrem či bude působit samostatně. Podstatné je nalézt takové řešení, které zvýší efektivitu vynakládaných prostředků a zejména zachová schopnosti biologické ochrany i pro budoucí generace.