5% HDP státu na obranu, realita či počátek rozpadu NATO
Nový americký prezident Donald Trump požaduje po spojencích v NATO navýšit rozpočty obrany států NATO na 5 % HDP daného státu. Česká republika v roce 2024 měla nominální HDP vyjádřený v dolarech 343 miliard. 5 % z toho činí 17,15 miliard dolarů, což při kurzu cca 24,- Kč/dolar představuje částku 411,6 miliard Kč. Rozpočet MO na rok 2025 činí 154 miliard Kč. Dle požadavků prezidenta USA tak má ČR navýšit rozpočet rezortu obrany o cca 257 miliard Kč. Kde dle Vás těch 257 miliard korun bude vláda České republiky v období stagnace ekonomiky v rozpočtu hledat? Nebude tento požadavek amerického prezidenta počátkem rozpadu NATO? Jak to vidíte u ostatních států NATO, kterým ekonomika taky stagnuje, navíc mnohé z nich (Itálie, Francie, Řecko) mají státní dluh převyšující 100 % HDP státu.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
25.01.2025 13:07:44 - Ing. Antonín Seďa
Děkuji za dotaz, ale než na něj odpovím, dovolím si několik poznámek. Rozumím požadavku amerického prezidenta tak, že evropští partneři NATO, by měli více investovat do vlatní obrany dle článku 3 Washingtonské smlouvy. Mimochodem tento požadavek jsem podporoval za mého působení coby poslance Výboru pro obranu dlouhodobě. Česká republika po dlouhých letech "utratila" 2% HDP na obranné výdaje. Nicméně tyto výdaje byly vynaloženy neefektivně a spíše pouze účetně a je otázkou, zda všechny výdaje Aliance uzná. Pro mne osobně nejsou 2% HDP žádné tabu, protože já jsem vždy preferoval efektivitu před jejich velikostí. Měřítkem totiž má být zvyšování schopností armády proti bezpečnostním hrozbám, které ohrožují Českou republiku. Mimochodem ještě dnes řada členských zemí NATO nespňuje výši výdajů. Nehledě na skutečnost, že jsou obrovské rozdíly v současné vybavenosti a stavu jednotlivých armád a je také rozdíl v HDP jednolivých členských zemí Aliance.Po těchto poznámkách si tedy dovolím odpovědět na konkrétní dotazy. Předně požadavek prezidenta USA na 5% HDP výdajů na zbrojení je dnes politická a ekonomická fata morgana. Mohu rozumět tomu, že je snahou USA navýšit prodeje jejich vojenské techniky do Evropy a tím snížitdeficit zahraničního obchodu. To, jakým způsobem nakupuje současná paní ministryně obrany a současná česká vláda je pro mne důkazem, že ani navyšování současných 2% HDP na 3% HDP není na pořadu dne. A to právě z pohledu současného stavu naší ekonomiky.Proto podmínkou pro jakékoliv navyšování rozpočtu kapitoly 307 je změna akvizičního procesu an MO, vytvoření nezávislého úřadu pro vyzbrojování a důsledná kontrola výdajů ze strany veřejnosti. Evropské členské státy Aliance by měly mezi sebou spolupracovat na zvyšování obranyschopnosti Evropy, na vývoji, inovacích a výrobě ko kurenceschopné vojenské techniky, výstroje a výzbroje. Budoucností je ochrana živé síly, tedy podpora AI k ovládání vojenské techniky, kybernetické bezpečnosti či zajištění obecně bezpečnosti celé společnosti. Nelze stále vést bývalé války a je třeba odborně a neideologicky posuzovat bezpečnostní hrozby, které nás ohrožují.Nemyslím si, že požadavek Donalda Trumpy na zvyšování obranných výdajů, bude znamenat rozpad NATO. Já jej totiž vnímám ve dvou rovinách. Za prvé jako tlak na větší podíl Evropy na své obranyschopnosti a za druhé, jako "oslabení" Evropy v rámci konkurenčního ekonomického boje . Prostě Evropa musí začít dělat svoji nezávislou a hrdou zahraniční politiku bez ohledu na zahraničně politické zájmy USA. Protože pouze rovnoprávné postavení Evropy a Evropské unie je cesta k politické a ekonomické rovnoprávnosti. Obrovské navýšení výdajů na zbrojení by totiž znamenalo podřezání výdajů na veřejné služby. A to by znamenalo podřezání si základů, na kterých EU stojí. Další zadlužování zemí nelze tolerovat, ani podporovat. Takže jedinou cestou, jak snížit zadlužení státu, jak zajistit kvalitu a dostupnost veřejných služeb i pro budoucnost, jak podpořit výzkum, vývoj a inovace a jak postupně zvyšovat životní úroveň obyvatel, je změna daňového systému v neprospěch nadnárodních korporací, které dnes hýbou světovou politikou. Pro ČR to platí dvojnásobně, protože náš daňový systém je nejen nespravedlivý, ale i nerozumný z pohledu konkurenceschopnosti české ekonomiky i ve srovnání s jinými členskými zeměmi EU. Spolu s tím je třeba přehodnotit cíle Green dealu a podpořit energetickou a potravinovou bezpečnost Evropy. Je třeba výrazně omezir administrativu, regulace a neefektivní dotační programy. Ale hlvně je třeba vrátuit moc od úředníků Bruselu zoět k národním vládám a k národním parlamentům. Já osobně vidím problém v řízení a kontrole EU a EK. Evropská komise by měla býrt kontrolována Evropským parlamentem, který by měl být složen z volených poslanců jednotlivých parlamentů členskýxh zemí poměrně podle volebních výsledků. Nejenže by se ušetřily zbytečné výdaje na Evropský parlament, ale zároveň by složení EP odpovídalo náladám se společnosti. Tato přímá vazba mezi politickým vedením EU , EK a EP je nejen prospěšná, ale i nutná. Bez toho k žádným pozitivním změnám nedojde.
