Vedle separátních jednání s vedením těchto významných institucí především na téma vztahů mezi politikou a justicí, možných úskalí vzniku Nevyšší rady soudnictví  a  komplikací přímé volby hlavy státu, bylo vyvrcholením tohoto výjezdního zasedání  Komise společenské setkání s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou, předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou, nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a veřejným ochráncem práv Pavlem Varvažovským a jejich spolupracovníky. Taková kumulace tak významných osobností na jednom místě a v jednom okamžiku je velice ojedinělou událostí.

Co ale bylo podstatné alespoň pro mne, je to, že po sérii zklamání s fungováním soudů na okresní a krajské úrovni jsem při jednání v Brně opět získal důvěru v to, že Česká republika může být právním státem. Umístění těchto významných institucí mimo Prahu bylo velice prozíravé rozhodnutí. Nejvyšší státní zastupitelství za 10 let své existence, Nejvyšší správní soud a Ústavní soud dokonce již za 20 let své existence si vydobyly v systému naší justice velice významné postavení, které snad bude i do budoucna garancí toho, že případné excesy vznikající na soudech nižších stupňů a ve veřejné správě mohou být napraveny, a že každý občan má možnost domoci se svých práv alespoň u těchto institucí, o jejichž profesionalitě, kvalitě a objektivitě snad není pochyb. Takže i pro mne to je takové světlo na konci temného tunelu současného stavu naší společnosti.

Miroslav Krejča

listopad 2012