S tou přebujelou byrokracii se stotožňuji., Spektrometr, 26.10.2016 16:20

Jako vědec pôsobící na slovensku, nicméně v ještě zkostnatělejším systému jako největší problém vidím nadměrnou manažerskou zátěž vědeckých pracovníků. A tak se postupem času z nadšeného mladého vědce stává kancelářská krisa která nemá prostě čas zajít do laborky. Furt se hrabe za počítačem, vyplüje nějaká tlačiva a pod. Omlouvá se to prý kariérním postupem že se z něho stává prý vedoucí pracovník. Ovšem tím se neguje samotný důvod proč do té vědy vůbec vstupoval. Neznám nikoho, kdo by do vědy šel s tím, že chce šéfovat nějakému vědeckému tímu a pobíhat mezi kancelářemi v saku a kravatě. Za něj pak celou práci dělají studenti, doktorandi a sám často ani neví správně interpretovat naměřená data, jelikož se mu to všechno v hlavě plete s různými ekonomickými nesmyslami. Každý rok jsou nové formuláře aby několik úředníků vykázalo práci. Ze všeho nejhorší jsou Evropské projekty. To je zlo které absolutně bojuje proti vědecké tvořivosti. De facto jim platí za to že nedělají vědu.

Mobilita vědeckých pracovníků, Spektrometr, 26.10.2016 16:28

Co se týče mobility, jo, v zahraničí je "migrace" pracovníků vyšší než u nás (SR,ČR). Všude se to propaguje jako pozitivum. Ovšem není všechno zlato co se třpytí. Po dobu mé stáže v německu jsem pochopil jak ta migrace pracovní síly funguje. Trvalý kontrakt na mém pracovišti měl jenom šéf a technik. Ostatní tam byli na max. 6 let. Žili v nejistotě, často si ani nezakládaly rodiny protože nevěděly co s nimi bude. Nesmíme vědu alokovat pouze pro naprosté fanatiky kteří nemají rodinu a žijí pouze vědou. To nesmíme udělat. I vědec je člověk který má svoji rodinu, chce mít děti, má svoje záliby. Často má vědec vazbu k zemi, státu i k zemi jako půdě a ve volném čase je zemědělec nebo zahrádkář. To se s neslučuje s přilišnoumigrací pracovní síly. Dle mého názoru je zdravější ten model, kde vědec nějaký čas působí na zahraničním pracovišti, tam se něco přiučí a donese to k nám. Opačně zase on přiučí něco kolegy ze zahraničí. Rovněž je zapotřebí podporovat vědecké rodiny, aby i vědci měly děti.

Mobilita a byrokracie, Ing. Ivo Bezecný, 27.10.2016 9:43

Děkuji za zajímavé názory. K mobiltě. Kdyby Jaroslav Jágr zůstal v Kladně nebo Dominik Hašek v Pardubicích, první by dnes bojoval s Kadaní, druhý o záchranu ligy a k získané proslulosti by oba měli daleko. Kdo chce ve sportu vyniknout, musí jít za lepšími možnostmi obvykle do zahraničí. Věda má ještě tu nevýhodu, že je financována z veřejných zdrojů. A proč by veřejnost měla platit průměr či podprůměr? K byrokracii. Ano, někdy je přebyrokratizováno. Zase to souvisí s hlídáním veřejných peněz. S tím těžko něco dělat. Ale není právě únik do zahraničí I únikem před byrokracií? Vědci nepřichází do USA dělat byrokracii, ale špičkovou vědu. Jaká je alternative doma? Nadšené vědecké mládí, pak první překážky (to nejde, na to nemáme zdroje, to by šéf nepovolil, na tuto konferenci nemůžeš.), nadávání na system (to, v USA, tam to funguje. U nás nejde nic), pak nadávání na kolegy (to je blb ten šéf..), pak už v šéfovské pozici obrana před novými nadšenci a utopení se v papírech. Koloběh marnosti