Čeština je někdy jazykem ošidným a jak vidno na příkladu předsedy KDU ČSL Bělobrádka, naběhnout si může z času na čas kdokoliv z nás. Zvláště my, lidé z praxe, musíme být často opatrní, aby nás útlocitnější kolegové, z nichž někteří v parlamentních útrobách už dávno zapomněli, jak vypadá skutečný život a pracovní mluva, nechytali hned za slovo.
Budiž. Chcípnout, uhynout, umřít, odejít…řada výrazů, řada konotací, řada chápání. Přečteme-li si však volební program třeba strany Miroslava Kalouska nebo třeba ODS, pak se asi i se všemi kritiky shodneme, že nikdo po tomto zážitku neřekneme „Tady umřel pes“, ale daleko příhodnějším vyjádřením našeho nepříjemného pocitu a pachuti v ústech bude vyjádření „Tady chcípnul pes“. A nejlépe rychle spláchnout něčím silnějším. Čeština budiž pochválena.