V programu sociální demokracie jsem si mimo jiných nesmyslů všiml slibu zavedení bezplatné přepravy důchodců a studentů ve veřejné dopravě objednávané kraji.
Odhlédnu-li od skutečnosti, že s podobným heslem zavedení bezplatné hromadné městské dopravy jsme se setkali ve volbách do Jihomoravského kraje a příslušné zelené uskupení velice rychle po volbách objevilo „objektivní“ skutečnosti, které daný slib neumožňují naplnit, považuji podobné sliby za nehorázné klamání veřejnosti, asi něco na způsob prodejních akcí pro důchodce.
Ne, že by jízdné zdarma nebylo možné. Skutečně jsou místa, kde si to minimálně na úrovni města mohou dovolit. Setkal jsem se s tím třeba nedávno v Corvallisu ve státě Oregon v USA. Ve městě velkém zhruba jako Prostějov s 50 000 obyvateli funguje 8 bezplatných autobusových linek s frekvencí zhruba jedenkrát za hodinu od časných ranních hodin do podvečera. Pokud vím, v Prostějově není frekvence o mnoho hustší a linek srovnatelně. To je ovšem skutečnost spíše menšího města (na americké poměry) jen potvrzující pravidlo, že naopak za nepříliš frekventovanou meziměstskou veřejnou dopravu si cestující zase pěkně připlatí.
Zpět k sociálně demokratickému lákání. Sliby a skutečnost z jihomoravských voleb bude rozumného voliče varovat a na podobný volební tahák snad už podruhé neskočí. Jízdné zdarma, podobně jako každá jiná služba zdarma, je prostě nesmysl protože každý náklad musí vždy někdo zaplatit. Žádný oběd zadarmo neexistuje. Než lákat voliče na podobné nesmysly přimlouval bych se za daleko reálnější, splnitelnější a nakonec také splněné sliby. Třeba vstřícnější přístup k naší nejstarší generaci zejména v železniční dopravě. Pro důchodce zde totiž v zásadě žádné skutečné slevy neexistují, pokud si za ně tučně nezaplatí. Takzvaná sleva pro seniory se totiž rovná ekonomickému jízdnému, za něž si ostatní občané musí zaplatit tisícovku na tři roky. Pokud si za slevu nezaplatí, pak se řadí k nešťastníkům neznajícím vykutálenost našich drah a platí ekonomické jízdné s další přirážkou, mířenou hlavně na případné zahraniční turisty, mířící raději k autobusovým přepravcům. Chce-li chudák senior slevu na vlak, musí projít martyriem vyřizování průkazky s nezbytným fotografováním a zaplacením příslušného obolusu, který v duchu rčení „nechci slevu zadarmo“ uhradí částku, kterou později ušetří na jednotlivém jízdném. Takže úspora žádná a senior raději sedí doma.
Soukromé společnosti průkazku na slevu nevyžadují, chtějí však platbu on-line, a víme, že řada důchodců není s počítačem jedna ruka a chtějme po seniorech důvěru vůči internetovým aplikacím, když se dennodenně dočítají o jejich nabourávání a zneužívání.
Velice bych se přimlouval za to, aby místo planých slibovaných hloupostí nabídly politické strany reálný program výhod pro důchodce ve veřejné dopravě, které by jistě mohly být uhrazeny zvýšenou frekvencí seniorského cestování v rámci pravidla prodeje většího objemu za nižší cenu. Reálný program by měl spočívat v odbourání všech zbytečných průkazů a fotografií, které nešťastný senior musí vyřizovat a nosit při sobě a které zaměstnává i další zbytečnou administrativu na straně poskytovatele dopravních služeb. Nechť jedinou průkazkou na slevu, stejně jako na všechny ostatní občanské výhody a potřeby, je jen a pouze občanský průkaz, z něhož snad zcela zřejmě vyplývá, že důchodce je opravdu důchodce. Vypočítat věk z data narození snad průměrný průvodčí zvládne, a pokud jeho síly nestačí, pak tady máme ještě do roku 2020 Strukturální fondy EU a lecjaká univerzita by jistě rychle objevila zasunutou železničářskou tradici a dovzdělání neznalých by s patřičnou dotací rychle zajistila.
Kartičkování, průkazkování, nesmyslná potvrzování a další buzerace občanů jsou naší oblíbenou specialitou, stále a všude se musím ohánět nějakým průkazem, abych byl také považován za člověka. Moc se přimlouvám za to, abychom tuto hloupou praxi opustili. Všichni mluví o zjednodušování administrativy, ale kartiček v peněžence stále přibývá. A přimlouvám se zato, abychom v první řadě vyšli vstříc našim seniorům. Nabídněme jim ve veřejné dopravě takové podmínky, aby se stala opravdu zajímavou alternativou. Podmínky, jaké se nabízí dnes, zajímavé nejsou a neodpovídají ani potřebám seniorů ani rozvoji hromadné veřejné dopravy. Ke škodě nejen dopravy samotné, ale všech dalších turistických lákadel, na nichž by senioři mohli ve zvýšené míře participovat.
