Byl jsem obšťastněn několika nevyžádanými e-maily o jakémsi obskurním divadelním kusu urážejícím prý cítění některých občanů. Kus má být předveden na festivalu Divadelní svět Brno.
E-maily obsahovaly dvě podstatné věci. První se týkala obsahu hry, která prý není v souladu s morálními zásadami naší židovsko-křesťanské civilizace. Druhá narážela na fakt, že hra byla podpořena z veřejných zdrojů na podporu kultury města Brna.
Vyjádřím se k oběma. Dle přečtených informací v obdržených e-mailech i ve sdělovacích prostředcích jsem si jist, že uvedený festival nenavštívím. Tím dostatečně vyjadřuji svůj vztah k divadelnímu kusu a jeho autorům. Pokud by podobný názor vyjádřila většina občanů, v teoretické rovině by byl festival odsouzen k zániku z důvodu nezájmu občanů a tedy i příslušných zdrojů pro realizaci a reprodukci divadelníků.
Háček spočívá v tom, že i kdybychom se my občané takto rozhodli, přičemž jsem si vědom, že se tak jistěže nestane, neboť kus si najde své obdivovatele, vůči čemuž nic nenamítám, obdržená dotace zachrání rozpočet a udrží festival a jeho interprety při životě i při mizivé návštěvnosti. A s tím už nesouhlasím.
Neberu tvůrcům a autorům jejich tvůrčí a uměleckou svobodu, jsem však přesvědčen, že o úspěchu či neúspěchu, přijetí či nepřijetí, kulturního počinu by měl rozhodovat jen a jen divák a nikoliv administrativní orgán. Jinak řečeno, nesouhlasím s dotacemi pro divadelní, taneční nebo hudební představení a jinou podobnou kulturu, jichž je stejně přehršle a nedivím se, že řada souborů má problém udržet se nad vodou. Měli bychom to být jen a jen my diváci a příznivci, kdo budou rozhodovat o tom, kdo si zaslouží náš zájem, přízeň a respekt a nikoliv kulturní komise, která bude od zeleného stolu rozhodovat těmhle dáme a těmhle nikoliv. Pokud jsme ochotni dát za představení stejné částky jako třeba za zápasy Komety v semifinále hokejové extraligy nebo za vystoupení rockových idolů minulosti na některém z velkých sportovních amfiteátrů, pak jistě divadelní interpreti nebudou třít bídu s nouzí, tak jako ji netřou hvězdy hokejové nebo pop-music. Pokud nám ovšem předváděné kusy nebudou stát ani za hození pár drobných do nastaveného košíčku, pak všechny ty obskurní, tzv. alternativní, jinými slovy nezajímavé, soubory zmizí ze scény stejně rychle, jako se objevily, a nebudou dále zamořovat náš veřejný prostor. Naopak, uvolní místo jiným, zajímavějším. Neb my lidé jsme často tvorové tvořiví a rádi dáváme své kousky na odiv druhým.
Není to tak dávno, co jsem se na stránkách PL negativně vyjádřil k podpoře vrcholového fotbalu nebo hokeje, kde se točí miliardy i bez další veřejné podpory. Stejné stanovisko zaujímám i ve vztahu ke kulturním představením. Není důvodu, aby veřejné zdroje podporovaly umělce okrajového zájmu, kteří za účelem získání alespoň jakés, takés pozornosti volí extrémy a nevkus, které jsou často na hraně nebo dokonce za ní. Chápu jejich taktiku spočívající ve vyvolání pozornosti a tím přilákání zvědavců, ptám se však, proč musí na své aktivity dostávat příspěvek od Města Brna?
Nepatřím a nechci patřít mezi fanatiky, kteří budou volat po klatbě veřejných aktivit, s nimiž nesouhlasím nebo které se mi nelíbí. Jsme lidé různorodí a každý nechť si k duchovnímu životu vybírá to, co ho potěší, občerství, zaujme či obohatí. Po čem však budu jako zastupitel městské části vždy volat je efektivní využití veřejných zdrojů pro zkvalitnění života občanů a pro udržení důstojného života potřebných. A tomu pořádání divadelních ani jiných kulturních festivalů a akcí neodpovídá. Jde o aktivity, jež si můžeme zaplatit každý ze svého a sami tak svými penězi, bez dozoru kulturních komisí či nejrůznějších rad rozhodnout, kterého umělce podpoříme a kterého nechceme.
