Změna článku 136 Lisabonské smlouvy má umožnit vznik tzv. stálého záchranného mechanismu pro předlužené státy s eurem. Poslanci budou o této změně hlasovat na nadcházející schůzi Poslanecké sněmovny. Již dříve o změně článku 136 jednal Senát, který jednání o tomto návrhu nejdříve přerušil, a vláda následně návrh stáhla. Senátoři by se tak změnou Lisabonské smlouvy měli zabývat na některé z příštích schůzí. Na návrh vlády budou obě komory parlamentu rozhodovat kvalifikovanou většinou.

Jan Bauer také připomněl aktuální rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, který potvrdil, že finanční pomoc je v souladu s německou ústavou, nesmí ale probíhat automaticky z rozhodnutí exekutivy. Jako podmínku vyslovil, že musí být zajištěna parlamentní kontrola každé jednotlivé finanční transakce. „Rozhodnutí německého ústavního soudu naznačuje, že fungování záchranného mechanismu v EU nebude v praxi bez obtíží. Česká republika zatím euro nepřijala a jeho zavedení není vzhledem ke kritickému stavu eurozóny na pořadu dne. Přesto bychom měli s předstihem začít diskutovat, jaké nástroje budou mít v rukou zákonodárci ke kontrole svých vlád,“ doplnil Jan Bauer.

Na plénum Poslanecké sněmovny z rozhodnutí výboru poputuje také návrh nové finanční perspektivy EU. Jan Bauer potvrdil, že poslanci ODS i nadále odmítají návrhy na vytvoření vlastních zdrojů evropského rozpočtu a nesouhlasí ani s vytvořením tzv. infrastrukturního fondu, do něhož by měla být převedena část prostředků z tzv. politiky soudržnosti. „Již dříve jsme návrhy na společné daně, například z finančních transakcí, odmítli. Sypání dalších peněz do společné kasy, navíc při ztrátě kontroly nad jejich tokem a využití ze strany členských států, fungování evropské ekonomiky nezlepší. Zároveň nesouhlasíme s přeléváním peněz do nově vytvořeného infrastrukturního fondu. Je pravděpodobné, že pro Českou republiku by bylo jeho zřízení krajně nevýhodné, protože peníze poplynou zejména do zemí, které do evropského rozpočtu přispívají nejvíce,“ zakončil Bauer.