Připomínám, že prezident Trump mezi řadou výtečných záměrů, směřujících zejména k urovnání vztahů s Ruskem a ukončení války na Ukrajině, má řadu nápadů, které jako by vypadly z dílny Jaroslava Haška. Bohužel, také tu a tam střílí od boku a tu a tam, když některý slabý mozek v řadách evropských politiků podlehne jeho slovní pyrotechnice, může dojít v rozpočtové oblasti k nedozírným následkům.
Ve vojenských výdajích nastřelil D. Trump svou představu, že by se evropští spojenci měli dostat se svými výdaji až na 5 % HDP. To by v našich podmínkách znamenalo vynakládat na zbrojení každoročně zhruba 400 až 440 miliard korun. A to vše ještě v situaci, kdy před necelými deseti lety byl rozpočet českého ministerstva obrany na běžný rok do 50 miliard. A armáda neměla absorpční kapacitu tyto objemy peněz vůbec vstřebat, každý rok tak vznikaly „úspory“ rozpočtu v této oblasti.
Po nástupu vlády pravostředových stran před třemi roky vzrostl rozpočet na obranu až na současná 2 % HDP. To je v rozpočtu ministerstva obrany částka, převyšující 150 miliar korun. A je zřejmé, že při stagnaci českého národního hospodářství je možné zajistit částky, navyšující rozpočet, jen za cenu často bezohledných „úspor“ v jiných oblastech státního rozpočtu. Jsou to především veřejné služby, počínaje zdravotnictvím, školstvím, sociální oblastí, ale také výdaje na vědu, výzkum, inovace, dále pak kulturu, dopravu atd. atd.
V tomto roce se vláda holedbala, že meziroční růst HDP dosáhne 2,7 %. Už v tuto chvíli některé instituce státu (ČNB) toto číslo hospodářského růstu snižují a budou snižovat dále. Zejména poté, co budou zavedena dodatečná cla ve Spojených státech, což bude mít samozřejmě za následek pokles odbytu evropského zboží, zejména automobilů, do Spojených států. A to se nemůže neprojevit na českém automobilovém průmyslu, který je u nás nosným průmyslovým odvětvím a také nosným exportním odvětvím.
Kromě toho, německá ekonomika není zřejmě schopna se rychle vzpamatovat ze současné stagnace, neboť politické špičky Německa si zatím nepřipouštějí, že tím hlavním důvodem ztráty dynamiky německého hospodářství a německého průmyslu je zejména nahrazení dodávek levných ruských surovin, ať už energetických, anebo pokud jde o průmyslové kovy, dražšími produkty z jiných oblastí světa.
Řekněme si otevřeně, že prosperita německého a českého průmyslu byla po léta závislá rozhodující měrou na dodávkách levných ruských surovin a samozřejmě, pokud jde o odbyt německého zboží, zejména na obřím čínském trhu. Uvidíme, jak se budou vyvíjet vztahy s Čínou. Zatím Čína reagovala na cla, která stanovila Evropská komise na dovoz čínských elektromobilů, velmi umírněně. A čínští představitelé hovoří o tom, že vidí v EU především partnera. Bylo by dobré, aby tuto podanou ruku představitelé Evropské unie neodmítli. Je to mimo jiné důležité pro odbyt evropského zboží na čínském trhu.
Ale zpátky do České republiky a k fantaskním militaristickým záměrům premiéra Fialy. Z dnešního rozpočtu výdajů na armádu v rozsahu, mírně převyšujícím 150 miliard korun, by se mělo Česko v krátké době dostat na výdaje v rozsahu 240 miliard korun ročně. Tedy nejméně na tuto částku.
Myslím, že by politická reprezentace Česka měla vyčkat na výsledky jednání mezi Spojenými státy a Ruskem, které nejspíš povedou k ukončení války na Ukrajině a také k ukončení politické izolace Ruska ze strany Západu. V tomto případě se jedná zhruba o 40 zemí, které se předhánějí ve stanovování nejrůznějších sankcí, především ekonomického charakteru, ve vztahu k Rusku. Ty ostatní státy s Ruskem vesele obchodují a udržují vztahy....
Je otázkou, jaké budou další Trumpovy kroky. Zda to byl jen náhodný výstřel, když hovořil o tom, že Spojené státy budou prosazovat snížení vojenských výdajů svých, ale také Číny a Ruska. Neumím si představit, že by došlo ke snížení vojenských výdajů východních velmocí a Spojených států a evropské země NATO by vesele zbrojily.
To nedává smysl a myslím, že bychom se měli spíše zaměřit na změnu vojenské koncepce republiky, směrem k nákupům obranných, nikoliv útočných zbraní.
Uvedu to na příkladu. Asi bych dal přednost vytvoření protiraketového systému typu izraelského Iron Dome za desítky miliard, před nákupem útočných amerických stíhaček F35 za stamiliardy korun. Ale to už je asi věc příští vlády, která se bude možná již pohybovat v jiném politickém prostředí a nebude tak silně ideologicky determinována, jako vláda současná.