Před několika týdny jsem měl možnost se v Praze krátce setkat s dvojicí ukrajinských lékařů z Doněcku. Byli v Praze na dovolené a zbýval jim týden do návratu na Ukrajinu.
Na základě dotazu pana redaktora Lukáše Petříka na můj názor ohledně zahalování v Čechách jsem se rozhodl uveřejnit svou odpověď i na svém blogu.
Myslím si, že iniciativu ukrajinské vlády ohledně vstupu do NATO nelze vnímat jinak, než jako pouhé politické gesto namířené na vnitropolitickou ukrajinskou scénu.
Před pár dny jsem nechal v tisku publikovat tiskové prohlášení, ve kterém jsem reagoval na vyjádření Tomia Okamury k romskému táboru v Letech. V něm jsem odmítl za svoji osobu veškeré projevy xenofobie, rasismu nebo politického extremismu.
Náhorní Karabach (Černá zahrada), malá enkláva ležící v jihozápadním Ázerbájdžánu, se stal před 20 lety, mezi únorem 1988 a květnem 1994, ohniskem etnického konfliktu mezi historicky usídlenými Armény a Ázerbájdžánci.
Již podruhé během krátké doby se cítím povinen jako poslanec-nestraník, zvolený za hnutí Úsvit přímé demokracie, jasně vyjádřit své osobní názory.
Ať byla havárie malajsijského Boeingu nad východní Ukrajinou způsobena čímkoli a kýmkoli, jedná se o velkou tragédii. Tragédii, která může mít na budoucí vývoj konfliktu mezi Kyjevem a východoukrajinskými separatisty zásadní vliv.
Vyhlášení chalífátu v Iráku a Sýrii je, kromě hrozby, kterou přináší pro Západ a celý svět, velmi kontroverzní také z náboženských důvodů, neboť ne všichni muslimové jsou vyznavači takto sektářského pojetí své víry.
Sleduji dění na Ukrajině od samého začátku ukrajinské krize. A byl jsem také přítomen jako pozorovatel jak na referendu na Krymu tak u ukrajinských prezidentských voleb.
Když čtu v různých našich médiích zprávy o posledním vývoji v Iráku, kde islamističtí bojovníci z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) útočí na hlavní město Bagdad, musím si chtě nechtě položit otázku z filmu:
Spolu s několika desítkami dalších představitelů OBSE, NATO a dalších institucí jsem přítomen v Kyjevě, kde právě probíhá briefing, na pozorovatelskou misi při volbách, které proběhnou v neděli 25.5.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek přijal dne 22. května 2014 v Černínském paláci ministra zahraničních věcí Súdánské republiky Aliho Ahmeda Kartiho.
Poslední vývoj na východě Ukrajiny není překvapivý a jen potvrzuje mé dosavadní obavy.
Vzhledem k tomu, že se v uplynulém měsíci objevila v různých médiích, zejména v souvislosti s mou „pozorovatelskou cestou na Krym“, řada nepravd a dezinformací, vydávám následující tiskové prohlášení a dále se již nebudu k celé věci vyjadřovat!
Před týdnem mne redaktor Veselovský div že neukřižoval v ČT 24 za to, že jsem si dovolil ohledně referenda na Krymu prezentovat jiný názor než naše veřejnoprávní televize.
Volal mi dnes pan Palata z DNES/Lidových novin/........, proč prý na ten Krym jedu? Že tím budu prý legitimovat nelegitimní referendum na Krymu, kdoví kdo že to prý financuje, že mně tam asi posílá Ruská ambasáda, a tak dále........ Jak on to ví?
Pokud se od Ruska podaří oddělit Ukrajinu, Rusko přestane být navždy světovou velmocí. Jsem přesvědčen, že právě proto jsme nyní svědky tak urputné snahy o vymanění Ukrajiny z vlivu Ruska a oslabení jeho geopolitické pozice v Eurasii.
Situace v této zemi je tragická pro její obyvatele a zároveň nesmírně vážná z pohledu bezpečnosti celého regionu a celé Evropy. Zásadně však nesouhlasím s hodnocením příčin této situace a příčin jejího gradování do dnešní podoby.
NSA špiclovala 35 světových lídrů včetně Angely Merkelové, německé kancléřky. Podle bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové není na sledování nic překvapivého.
Jsem navýsost politický člověk a o politiku a dění kolem sebe se zajímám celý život. Část své životní kariéry jsem však prožil ve službách české diplomacie a mým krédem byla a je loajalita k České republice, nikoli ke konkrétnímu politickému proudu.
