Dle slov ministra Zaorálka na zahraničním výboru Parlamentu bude hotový dokument nejdříve diskutován s koaličními i opozičními stranami a poté teprve předložen ke schválení. Nevím sice, jakým dokumentem to na tiskovce pan poslanec Ženíšek mával, ale nová koncepce to tedy jistě nebyla.
A co že to nejvíce pana poslance Ženíška děsí? Věc je nabíledni. Cituji: „Nový dokument ministerstva zahraničí postrádá hlubší popis naší spolupráce se Spojenými státy, klíčové země z pohledu bezpečnostní i hospodářské politiky“. Což si lze přeložit tak, že pana poslance děsí fakt, že nový ministr zahraničí Zaorálek již nehodlá bezduše poslouchat příkazy Bilderberg Group a Trilaterální komise (vzpomeňme si jen na nechtěné přiznání pana Schwarzenberga na plénu Sněmovny o tom, kterak řešili na Trilaterální komisi bombardování Bělehradu).
Ale současně je poslanci Ženíškovi líto dosavadní koncepce zahraniční politiky, schválené ještě za vlády předsedy TOP 09 Schwarzenberga na ministerstvu zahraničí. Té koncepce, podle které byla prakticky zničena naše zahraničně – obchodní sít ve světě a rozvrácena česká ekonomická diplomacie. Koncepce, podle které se nesmyslně zavíraly české ambasády v zemích, které jsou trhy pro naše výrobky, zatímco česká velvyslanectví v zemích jako je například Lucembursko, zůstala, coby teplá místečka pro ministrovy vyvolené, zachována. Koncepce, s souladu se kterou jsme začali do zahraničí posílat jako velvyslance 30ti leté „mladé a perspektivní muže a ženy“.
Jsem rád, že se ministerstvo, alespoň v to doufám, vrací k činnosti, kterou má ve svém názvu, to jest Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Tedy k hájení zájmů této republiky v zahraničí a přestalo být degradováno na pouhé „ministerstvo lidských práv“, jak tomu bylo za pana Schwarzenberga,.
Lidská práva jsou, samozřejmě, velmi důležitou součástí politiky každého státu a já tuto tezi plně podporuji. Nesmí však být jediná a všeobjímající a musí být v souladu s dalšími důležitými složkami naší zahraniční politiky a hájením národních zájmů.
