Ing. Milan Urban

  • SOCDEM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,16. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

18.04.2011 11:19:00

Jak oživit stavebnictví

Jak oživit stavebnictví

Stavebnictví meziročně vzrostlo o pouhých pět procent. A to není dobrá zpráva.

Průmyslová výroba v únoru vzrostla oproti loňskému roku o 13 procent. Hlavní podíl na tom mají její tradiční tahouni, tedy hlavně automobilový průmysl. To je zajisté dobrá zpráva, která ukazuje, že se naše ekonomika začíná vzpamatovávat z následků krize. Údaje o stavebnictví ovšem už tak optimistické nejsou - to meziročně vzrostlo o pouhých pět procent. A to není dobrá zpráva.

Základní ekonomická poučka praví, že stavebnictví je skutečným indikátorem růstu. Pokud jede na plné obrátky a vznikají nové silnice, továrny, kanceláře a byty, znamená to, že se bude průmysl i služby v nejbližších letech rozvíjet. Podnikatelé a investoři mají důvěru v ekonomický růst a expandují, občané se nebojí vzít si hypotéční úvěr na bydlení.

Pokud však stavebnictví stagnuje, znamená to, že lidé i firmy ekonomice spíše nedůvěřují. A čekají na další vývoj.

Růst průmyslu a služeb v kombinaci se stagnujícím stavebnictvím přitom přináší řadu negativních jevů - po naprosto nevyhovujících silnicích jsou například přepravovány stále větší objemy nákladů a řada výrob je realizována ve starých a nevyhovujících provozech.

Otázka zní, co s tím. Možnosti jsou v zásadě dvě. Buď ponechat stavebnictví vlastnímu vývoji a čekat na nejistý výsledek, nebo se jej pokusit nějak stimulovat. Čtenářům těchto řádků je nejspíš jasné, že já preferuji druhou variantu.

Důvodů pro takový postoj existuje celá řada. Tím hlavním je, že základem konkurenceschopnosti země musí být vybudování moderní dopravní infrastruktury. Všude na světě je to už řadu let úkolem státu. Je přitom potřeba využít všech možných zdrojů a nechat zvyšování státního dluhu pouze jako krajní (i když bohužel zřejmě nezbytnou) variantu. Základem financování dopravních staveb však musí být zejména projekty PPP. Pokud už bude nutné si na tyto stavby vypůjčit, vidím jako absolutně nejlepší variantu půjčky od Evropské investiční banky či Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Taková půjčka musí mít jasné využití (na rozdíl od prostředků získaných z emise státních dluhopisů) a také výši. V takovém případě tedy není možné naplánovat stavbu za cenu N a ve finále zaplatit například N + 30 %.

Tím se dostávám k jedné zcela klíčové záležitosti. Není nadále možné, abychom měli jedny z nejdražších veřejných staveb v Evropě. Namísto dobrodružných akcí, které podnikal bývalý ministr Bárta, je nutné přijít s řešením běžným na západ od našich hranic. Tím je otevřené výběrové řízení, které může být například sledovatelné v reálném čase na internetu. Hlavně se však musí obejít bez akciových společností s akciemi „na doručitele" a firem, které už ve veřejném výběrovém řízení pochybily.

Dalším užitečným stimulem může být zlepšení bankovních podmínek pro developery, držitele hypoték a individuální stavebníky. Tedy pravý opak toho, co nyní dělá ministerstvo financí.

A to také není dobrá zpráva... Hlavně proto, že pokud chceme znovu vrátit ČR mezi atraktivní země pro příliv zahraničního kapitálu (zvláště do oborů s vysokou přidanou hodnotou), bez růstu stavebních investic se neobejdeme.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama