Kdyby potřeboval živnostník nebo firma oprávnění nové, bude možné využít starších listin, pokud jsou v platnosti skutečnosti v nich zachycené. Skvělá věc.

Ale pak jsou tu ještě dvě další novinky, které jsou problematičtější.

První z nich je návrh, aby po uplynutí čtyř let od skončení platnosti posledního živnostenského oprávnění určité osoby, byl zápis o této osobě zneviditelněn, tedy aby byl nedostupný běžným způsobem. Na první pohled to vypadá skvěle a logicky – když už někdo nepodniká, není živnostníkem, proč by měly informace o něm být i nadále veřejně dostupné? Jenže jsme v České republice a máme svoje specifické problémy, takže i když nás ke zneviditelnění starých zápisů v principu tlačí i mezinárodní úmluvy, nevidím důvod, proč s tím spěchat. Zkušenosti s celými stády bílých koňů, tedy nastrčených osob, které kryly rozsáhlé daňové úniky, a stejně tak zkušenosti s řadou dalších aktivit pohybujících se na hranách různých zákonů nás nutí k opravdu silné obezřetnosti a opatrnosti. Stačí připomenout lihovou aféru, ale to není zdaleka jediný případ. Co takhle organizované nákupy zboží na nastrčené lidi, kteří nikdy nezaplatí a nemají ani žádný majetek? Čím rozsáhlejší je možnost poctivých podnikatelů velmi jednoduchým a bezplatným způsobem prověřovat svoje obchodní partnery (tedy i zkoumat jejich minulost), tím lépe.

Jsem dalek toho, abych prosazoval nějaké šmírování nebo nekonečné hlídání každého, ale u nás se mnohokrát ukázalo, že velmi dobré nápady jsou opravdu cestou do pekel. Jak bílých koňů, tak i jiných podvodníků postupně ubylo a já se jenom poněkud bojím, aby přílišná liberalizace a zneviditelnění minulých aktivit řady osob neumožnila jejich „návrat do hry“. Musíme si uvědomit, že pouze zlomek z nich byl skutečně odsouzen.

Druhý problematický návrh je, že by živnostenský rejstřík neobsahoval ve své veřejné části adresy trvalého bydliště držitelů a nositelů živnostenských oprávnění, ale pouze adresu provozovny. Zase řeknu jedno – v této zemi jsou asi dva miliony živnostníků a drobných podnikatelů. Z nich jsou SKORO dva miliony poctiví lidé. A pak pár tisícovek nebo několik málo desítek tisíc jsou podvodníci, podvodníčci, vykukové, hajzlíci a šizuňkové. Ti poctiví by měli mít možnost informovat se na nepoctivé co nejjednodušším způsobem, k tomu patří i možnost zjistit si ověřitelné skutečnosti. Adresa provozovny je u podvodníka bezcenný údaj, jeho trvalé bydliště má alespoň nějakou relevanci. Neříkám, že zásadní, ale alespoň nějakou. A kromě toho jsme zase u těch bílých koňů – je jednodušší nastrčit někoho s adresou provozovny. Existují adresy, na kterých jsou registrované stovky firem a podnikatelů, přičemž je tam nikdo nikdy neviděl.

Je to jednodušší než řešit trvalé bydliště. Každý podnikatel bude váhat, zda obchodovat s někým, kdo má trvalé bydliště na místním úřadu. Je fakt, že všechno tohle lze obejít a zařídit tak, že podvodník není příliš nápadný ani nyní – jenže změnami podle návrhu živnostenského zákona to podvodníkům všechno zjednodušíme.

Nepochybuji o tom, že v parlamentu bude na tohle téma běžet silná diskuse a naprosto nepochybuji o tom, že novela zákona nakonec projde – minimálně s oním jedním místem uložení dokladů a listin. Ale zda již nyní máme přistoupit na zneviditelnění bývalých živnostníků nebo na zveřejňování pouhé adresy provozovny, o tom hodně pochybuji.