Německo není dobrou zemí pro kuřáky, postěžuje si Miloš Zeman, než si zapálí svoji první cigaretu. Během půlhodinového rozhovoru, ve kterém prezident přednese některé nezvyklé návrhy řešení krize v Evropě, následují ještě další dvě.

Pane prezidente, státy EU chtějí uvolnit 6 miliard euro pro boj s nezaměstnaností mladých. Je to víc než pouhá symbolická politika?

To záleží. Pokud půjdou peníze byrokratům, kteří píšou programy k potření nezaměstnanosti, zvýší to pouze činnost byrokratů. Jediným prostředkem proti nezaměstnanosti jsou investice.

Jak by tedy měly být peníze využity?

Měl bych jeden nepopulární návrh: Musíme vytvořit více stimulů pro investice a méně pro konzumování.

Některé země, jako např. Španělsko nebo Řecko požadují od svých partnerů v EU úrokově výhodné kredity pro své podnikatele.  Považujete to za správné?

Jsem silně proti tomu. Pokud se půjčky rozdávají bez přiměřených úroků, běžných na trhu, nejsou ničím jiným než dárky. Tím se jenom posouvá krize na později – jsou to ztracené peníze. Jediným problémem přece je, že v těchto zemích vzrostla životní úroveň rychleji než produktivita.

Ale mnoho firem na jihu trpí úvěrovou tísní. Těm by mohly dotované půjčky přece pomoci…

Ale banky na jihu mají přece ve svých knihách často až 20 % nebo 30 % rizikových úvěrů.  Některé byly vydány na základě politického tlaku. To je také forma korupce. Další kredity by byly jenom cestou jak zničit bankovní systém.

Celá řada států EU kromě toho požaduje, aby Německo vzhledem k recesi mnohem méně lpělo na sanaci rozpočtů. Je to tak správně?

Naprosto. To, co potřebujeme, jsou protestantské ctnosti tak, jak je definoval Max Weber: spořit a investovat. Spořit a shromažďovat peníze doma nedává smysl.

Měly by tedy státy v době krize více utrácet?

To jsem neřekl. Nechte mě to vyjádřit takhle: Když sním dva hamburgery místo jednoho, vzroste sice hospodářský výkon. Ale výkonnější díky tomu nebudu, spíše naopak. Pokud zvýším konzum, vytvořím možná pár míst v supermarketech, ale to je všechno. Měli bychom proto také zúžit definici hrubého domácího produktu: Měly by do něj spadat pouze investice, nic jiného.

Potřebujeme v Evropě více investic. To je jasné. Ale jak toho chcete dosáhnout?

Harmonizací daní a také společnou fiskální politikou. Tím ale nemyslím pakt stability bez postihů pro ty, kteří překročí stanovený deficit. Potřebujeme také zákonem stanovený minimální podíl investic na celkových státních výdajích. Mnozí politici, jestli ne dokonce všichni, snižují před volbami tiše a vskrytu investice a používají peníze na volební dárky. Investice totiž nemají žádné volební právo.

Mělo by Německo a kancléřka Angela Merkelová postupovat tvrději, aby se Evropa dostala z krize?

Jsem příznivcem skandinávského modelu; německý model je druhý nejlepší. Během našeho setkání jsem řekl prezidentovi Gauckovi, že Německo není jenom motorem evropského hospodářství, ale je také vysoce respektováno. Poprosil mě, abych to zmínil i před kancléřkou Merkelovou, což jsem také udělal.

Jak reagovala?

Byla spokojená.

Vztah mezi Berlínem a Prahou se ale v současnosti nejeví jako nejlepší. Německo jste po svém nástupu do úřadu navštívil ze všech sousedních zemí jako poslední. Gauck i Merkelová Vás opětovně nabádali, nezostřovat provokacemi vládní krizi po odchodu premiéra Petra Nečase.

Vysvětlit jsem jim, že přechodnou vládu máme již potřetí od roku 1997. Pověřil jsem bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka, aby dal dohromady vládu expertů. Je tím pravým, protože hlavním úkolem vlády bude sestavit nový rozpočet.

Konzervativní většina v Parlamentu ale navrhla vlastní kandidátku a Rusnoka odmítla. Co tedy učiníte?

Budeme muset počkat, jak rozhodne dolní komora. Některé strany požadují předčasné volby, což vítám. Pokud se tak stane, zůstane přechodná vláda v úřadu tři měsíce a volby proběhnou v druhé polovině září. Pokud dolní komora nové volby odmítne, budeme muset znovu vyjednávat.

Jste prvním přímo zvoleným prezidentem Česka. Chcete rozšířit pravomoci svého úřadu, které jsou zatím především reprezentativní?

Ani přímo zvolený prezident nemůže změnit Ústavu. Co ale změnit můžu, jsou ústavní zvyky, které nejsou zakotveny v Ústavě. To se týká např. jmenování velvyslanců.

Česko bylo oblíbeným cílem pro německé investice ve střední a východní Evropě. Mezitím mu tuto roli přebralo Polsko, co se nezdařilo?

Přiznávám, že existují skutečné překážky pro investory. Prvním je naše byrokracie. Druhá překážka je snad ještě důležitější: Vzděláváme příliš mnoho právníků, ekonomů nebo antropologů, ale příliš málo techniků. Náš průmysl ale stojí na vysoce kvalifikované pracovní síle, proto musíme změnit naše vzdělávací struktury.

Váš předchůdce Václav Klaus byl ostrým kritikem Bruselu. Podporujete silnější politickou integraci EU?

Chtěl bych, aby bylo Česko součástí jádra evropské integrace. Podepsal jsem proto např. fiskální pakt a nechal vyvěsit evropskou vlajku na svém sídle.