„Tímto krokem reagujeme na signály hrozícího nedostatku vhodného reprodukčního materiálu pro zalesnění rychle vznikajících kalamitních holin i na možný nedostatek pracovních kapacit pro výsadbu lesa v některých regionech, umocněný nyní ještě dopady pandemie COVID-19. Lesníkům tak v této bezprecedentní situaci vytváříme co možná nejvolnější podmínky pro výsadbu nových, odolných a druhově co nejpestřejších lesů,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Vlastníci lesa na území celé ČR (s výjimkou lesů v národních parcích a jejich ochranných pásmech, která jsou mimo kompetenci MZe) nově mohou zalesnění kalamitních holin odložit až na pět let od jejich vzniku. Zároveň mohou k výsadbě používat lesní dřeviny bez ohledu na pravidla přenosu mezi přírodními lesními oblastmi a lesními vegetačními stupni ČR. Uvolnění zásad přenosu se nevztahuje na smrk ztepilý, který by se již neměl vysazovat v tak velkém měřítku a na trhu je jeho sazenic stále dostatek.
„Uvolnění zásad přenosu i prodloužení lhůty k zalesnění a zajištění holin velmi vítám, stejně jako ostatní členové našeho sdružení, je potřebné pro úspěšnou obnovu našich lesů. Toto uvolnění je výsledkem naší spolupráce s Ministerstvem zemědělství. Pevně věřím, že i další naše konstruktivní spolupráce na postupném přizpůsobení lesnické legislativy novým podmínkám bude podobně úspěšně pokračovat,“ uvedl předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR František Kučera.
Díky uvolnění pravidel přenosu může vlastník lesa plně využít nabídky lesních školek a co nejdříve zalesnit na trhu dostupnými druhově a stanovištně vhodnými dřevinami. Prodloužení lhůt pro zalesnění umožní reagovat na případný nedostatek nejen sadebního materiálu, ale i pracovních kapacit, a na vhodných stanovištích rozložit umělou obnovu na delší časové období, počkat na samovolnou přirozenou obnovu nebo využít kombinace umělé a přirozené obnovy.
Podporu přijatému rozvolnění podmínek obnovy lesa vyjádřil i Vilém Podrázský z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. „Prodloužení lhůt pro zalesnění ploch a zajištění kultur považuji za vcelku přínosné a chápu jej jako vytvoření prostoru pro vlastníky a správce lesa v nepříznivých podmínkách. Znamená to i větší možnosti pro uplatnění přirozené obnovy a sukcesních procesů, uplatnění přípravných dřevin a dvoufázové obnovy lesa. Jde zároveň i o možné kroky k posílení stability a diverzity budoucích lesů. Je nutné si již dnes uvědomit, že to znamená v budoucnu větší nároky na pěstební činnost a kompetence především správní sféry,“ řekl Vilém Podrázský.
Podle něj je zároveň dočasně možné přehodnotit na ekologických základech pravidla pro přenos reprodukčního materiálu a diskutovat o jejich možné adaptaci s respektem k ekologickým a genetický zásadám. „Zejména využití reprodukčního materiálu z nižších poloh v klimaticky extrémnějším prostředí by představovalo riziko do budoucnosti. Stačí si vzpomenout na poškození břízy v Krušných horách v letech 1995 až 1996. Současný krizový stav v produkci reprodukčního materiálu je nutno chápat jako opravdu dočasný, respektive jako jednorázovou záležitost, tedy maximálně jeden dva roky,“ uvedl Podrázský.
V jarním období lesníci sází stromky, přichází také jarní rojení kůrovce a s ním spojená zvýšená těžba napadených stromů a jejich zpracování. Po lesních cestách se tak pohybuje více lesnické techniky. MZe žádá veřejnost o zvýšenou opatrnost při pohybu v lesích, ať již v souvislosti s těžbou a dopravou kalamitního dřeva, nebo při pohybu v uschlých porostech, kde hrozí nebezpečí pádu větví i celých stromů. I v případě, že není v konkrétním území vstup do lesů přímo zakázán, měli by být jejich návštěvníci nyní velmi opatrní, nevstupovat pod suché stromy, a v zájmu vlastní bezpečnosti se v místech, kde probíhají lesnické činnosti, řídit pokyny lesníků.
