Tím spíš mě zaráží, že Piráti dokázali v rámci nízkorozpočtové VZMR utratit přes sto miliónů korun, a to za pouhý rok! Bohužel to ale není jediná podivuhodnost, která mě osobně na celé věci fascinuje. Je toho mnohem víc.
Pokud vás stejně jako mě zajímá tenhle další podfuk z dílny pirátského primátora Hřiba, o kterém nejspíš ještě nikdo nikde nepsal, pak vám nejdřív musím představit jednoho z hlavních “podfukářů” pirátského vedení Magistrátu.
Jde zatím o nepříliš známou postavu jménem Milan Krch. Pan Krch je ředitelem odboru informatických aplikací na Magistrátu hl. m. Prahy a zároveň zastupitelem Středočeského kraje, kde má celou řadu dalších funkcí. Je tedy krásnou ukázkou typického pirátského pokrytectví, kdy v protikladu s proklamacemi o tom, jak by se neměly kumulovat funkce, je zrovna pan Krch důkazem pravého opaku.
Na panu Krchovi je zajímavé i to, že se ho Pirátům nepodařilo dosadit do čela Odboru informatických aplikací hned napoprvé. Celý proces výběrového řízení tak bylo nutné opakovat, dokud se díky politické tlačence nepodařilo pana Krcha na místo ředitele instalovat. Při druhém výběrovém řízení si jej, dle mých zdrojů, proti vůli výběrové komise i úřadu prosadil sám primátor Zdeněk Hřib a jeho kancelář, kteří výběrovou komisi nakonec přesvědčili, aby pro pana Krcha hlasovala nadpoloviční většinou. Nabízí se tedy otázka, zda nejde o systematické tunelování veřejných rozpočtů politicky dosazenou a motivovanou osobou. Milan Krch je totiž členem Pirátské strany od roku 2018, a to členem mimořádně aktivním. Zásadní je přitom skutečnost, že pan Krch dokáže nechat “zmizet” stovky milionů Kč za IT služby na přímý rozkaz primátora Hřiba, a to za velmi zvláštních okolností na hraně pirátských principů transparentnosti a možná i zákona o veřejných zakázkách.
A tím to zdaleka nekončí. Hřib se spolu s ostatními Piráty chlubí digitalizací veřejné správy a zlepšením IT služeb, jde ale o jeden průšvih za druhým. O totálně předraženém propadáku v podobě Portálu Pražana, který stál město již přes 20 milionů korun, ačkoliv ho skoro nikdo nepoužívá, jsem vám už psal. Pokud vás článek minul, odkaz na něj naleznete v komentářích. Nyní se však pojďme podívat na zcela novou kauzu, kterou je zjevné netransparentní nakládání s veřejnými financemi při správě IT Magistrátu hl. m. Prahy.
Abychom si to mohli celé pořádně vysvětlit, je nutné si nejprve zopakovat zákon o zadávání veřejných zakázek. Ten, jak jsem již psal výše, zná tzv. VZMR, tedy veřejnou zakázku malého rozsahu, která smí být na IT služby v maximální hodnotě 2 miliony Kč. Pan Krch, dvorní kouzelník primátora Hřiba s veřejnými zakázkami, dokázal pomocí VZMR utratit za rok neskutečných 109 milionů Kč.
Jak je to možné?
Pokud zakázka překročí hodnotu 2 milionů korun, měla by se soutěžit tzv. podlimitním, respektive nadlimitním řízením. A to i v případě, kdy předem přesně nevíme, zda ty 2 miliony zakázka skutečně překročí či nikoliv. Jestliže v této otázce předem panují v pochybnosti a vy nevíte, jestli ty dva miliony překročíte nebo ne (například kvůli vícepracím, dalším objednávkám apod.), hovoří zákon jasně: zakázku musíte soutěžit v PŘÍSNĚJŠÍM režimu než VZMR. Přesto pan Krch soutěží jak vzteklý primárně pomocí VZMR. Proč asi?
No, to je jednoduché. VZMR totiž umožňuje soutěžit tak, že oslovíte jen předem vybrané společnosti (dle zákona stačí tři) a ty následně vypracují a pošlou své nabídky. Vy je vyhodnotíte a rozhodnete a tím celý proces končí! Vše je pouze v kompetenci již zmíněného šéfa IT, pana Krcha. Vítěze zakázky nemusí schvalovat ani Rada hl. m. Prahy, dokonce ani pan primátor Zdeněk Hřib.
U VZMR je tedy velké riziko, že pokud někdo omylem či schválně vyzradí seznam oslovených firem, ty se jednoduše mezi sebou domluví, kdo zakázku vyhraje. Pokud by pan Krch naopak zakázky soutěžil jako podlimitní, musel by je vždy vyvěsit na veřejný věstník, takže by se do soutěže mohly přihlásit všechny firmy na trhu, jež splňující podmínky výběrového řízení. Praha by tím pádem patrně získala vždy výhodnější nabídku, protože by konkurence byla širší a celé by to nesvádělo k “domluvám na trhu”.?
Pro představu, pan Krch přidělil pomocí VZRM jen za posledních 12 měsíců zakázky následujícím společnostem:
- IT CONsult Solution s.r.o. - 5 smluv za 8 088 850 Kč (tedy o 6,1 mil. Kč víc, než umožňuje VZMR)
- System boost s.r.o. - 5 smluv za 7 643 086 Kč (o více než 5,6 mil. Kč, než umožňuje VZRM)
- TOTAL Service a.s. - 6 smluv za 6 359 639 Kč (o 4,4 mil. Kč víc)
- DELTA ADVISORY a.s. - 4 smlouvy za 3 614 270 Kč (o 1,6 mil Kč víc)
- YOGEN s.r.o. - 3 smlouvy za 3 029 840 Kč (o 1 mil Kč víc)
- A dalších asi 17 obchodních společností, kterým přidělil zakázky za VÍCE než 2 miliony Kč.
Vše výše uvedené je zcela v rozporu s tím, co hlásá pirátský radní pro transparentnost Adam Zábranský, a já se domnívám, že je to i v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, případně že jde o jeho obcházení. Proto jsem na Úřad pro ochranu hospodářské soutěž podal podnět, aby tyto zakázky prošetřil. Také jsme za opozici požádali o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jak daná výběrová řízení probíhala, jaké firmy byly osloveny a jak byly vyhodnoceny jejich nabídky. Kauzy budeme rovněž probírat s kolegy na Kontrolním výboru Zastupitelstva hl. m. Prahy, jehož jsem místopředsedou. S výsledky mého šetření vás brzy seznámím.
Jako polehčující okolnost na straně primátora Zdeňka Hřiba je na závěr vhodné uvést, že je dle mnoha zdrojů pan Krch u primátora nyní velmi neoblíben a nejspíš by se ho rád zbavil. Pan Krch má však údajně velmi dobré “stranické krytí” přímo od vlivného IT pirátského poslance Profanta.
Co si o tom myslíte? Překvapuje vás to ještě? Napište mi do komentářů, budu rád za váš názor.
P.S. Pokud jste ještě nečetli mé minulé články, ve kterých rozebírám další velké Pirátské podfuky, pak na ně dávám pod tento příspěvek do komentářů odkazy. Sdílejte prosím tyto články, ať se co nejvíce lidí dozví, jak to v Praze v zákulisí ve skutečnosti chodí.