Dětské skupiny mají mimo jiné za úkol dbát na adekvátní vzdělání svých malých klientů stejně jako mateřské školy. Dětská skupina je alternativou pro rodiče, kteří chtějí skloubit svůj rodinný a pracovní život dříve než jejich potomek dosáhne věku tří let.
Další negativní vlnu vůči zákonu vyvolávají lidé provozující lesní školky (tedy kluby, protože to ve skutečnosti školky vůbec nejsou), ačkoliv pro ně je zatím jediným problémem "dodržování hygienických pravidel", která se dají zvládnout, protože mají rok na jejich vytvoření. Nabídla jsem jim pomoc v komunikaci s ministerstvem zdravotnictví při vyřizování a zjednodušení procedurálních povinností. Ale i to je pro ně pravděpodobně složitější než vyvolávat peticemi obavy a vytvářet další a další sociální neklid. Je totiž pohodlnější bojovat za dobrovolnou registraci a ponechat chaos v péči o naše děti, než vyvíjet aktivně snahu o prolomení ledů na patřičných ministerstvech. V neposlední řadě se na špatné prezentaci dětských skupin podílí i část senátorů, kteří jsou ochotni vytvářet další negativa tím, že z návrhu chtějí vyloučit akreditované chůvy a osoby s vyšším odborným vzděláním, čímž v podstatě likvidují pracovní místa pro řadu vystudovaných zdravotních sester.
Znovu tedy opakuji: Dětské skupiny nenahrazují mateřské školy, jsou naopak alternativou, která by mohla řešit nedostatečnou kapacitu školek a cenovou nedostupnost soukromých školek. Budou je moci provozovat fyzické osoby, firmy i státní instituce a provoz dětských skupin bude neziskový. Cílem dětských skupin není "pouhé hlídání dětí", jak naznačují někteří odpůrci, ale stejně jako u školek má provozovatel povinnost zabezpečit plán výchovy a péče soustředěný na rozvoj schopností dítěte, jeho kulturní a hygienické návyky a formovat jeho osobnost tak, aby podporovala pozitivní vlastnosti fyzického a psychického vývoje dětí předškolního věku.
Dětské skupiny umožní rodičům vrátit se do zaměstnání dříve, samozřejmě budou-li mít zájem. Časnější návrat na trh práce pak přinese rodiči, resp. celé rodině nejen lepší finanční situaci, ale mimo jiné také odstraní překážky, které se po dlouhé absenci v pracovním procesu objevují (jako příklad lze uvést ztrátu kvalifikace, pracovních dovedností či kontaktu se spolupracovníky). A navíc neprodělá ani stát, kterému porostou příjmy státního rozpočtu, především formou daně z příjmu. Velmi žádám své kolegy, aby nevnášeli do veřejnosti neopodstatněný strach a aby si znovu prostudovali návrh zákona, který se nám vrací ze Senátu. Norma je jednoznačně pozitivním krokem pro mladé rodiny, zaměstnanost i rozpočet.
