V Poslanecké sněmovně nakonec rozhodly hlasy SPD o tom, že nebyla schválena senátní verze návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů. Jejím účelem bylo zakázat, aby se o dotace a veřejné zakázky ucházely anonymní firmy. Schválená sněmovní verze obsahuje výjimky, které mohou pomoci Andreji Babišovi nadále dotace čerpat.
Senátní verze prosazovaná Piráty navrhovala nad rámec sněmovní verze přiznat právo úřadům přidělujícím dotace či veřejné zakázky kontrolovat, zda jsou údaje v evidenci o skutečných majitelích pravdivé. V případě, že by úřady přišly na to, že je majitel společnosti ve střetu zájmů, dotace by mu přidělena nebyla. Dotaci by také nedostala společnost, která by v evidenci uvedla nepravdivé údaje. Reálně by tak došlo k ohrožení dotací firem Andreje Babiše, které má uložené ve svěřenských fondech. V tuto chvíli tak hrozí, že ČR nedostane dotace od EU proplaceny a bude financovat společnosti Andreje Babiše pouze z peněz českých daňových poplatníků. Už nyní Česká republika sponzorovala pekárny Penam z koncernu Agrofert částkou 100 milionů korun, kterou se Evropská komise rozhodla neproplatit kvůli nesplnění podmínek dotace..
Naštěstí pro Babiše přispěchal na poslední chvíli před hlasováním na pomoc jeho spojenec Tomio Okamura, který společně s dalšími poslanci SPD nezvedl ruku pro přísnější senátní verzi. Kvůli hlasům SPD tak neprošel senátní návrh a poslanci, v souladu s jednacím řádem, hlasovali o mírnější sněmovní verzi.
Okamura na sociálních sítích odrážel dotazy uživatelů, kteří od něj ještě nedostali ban, zavádějícím prohlášením, že stejně jako všechny strany ve Sněmovně hlasovala pro mírnější sněmovní verzi i SPD. To je sice pravda, ale zapomněl dodat, že o mírnější sněmovní verzi se hlasovalo až poté, co kvůli absenci hlasů SPD neprošla přísnější senátní verze, pro kterou hlasovali poslanci napříč kluby kromě Hnutí ANO a právě SPD. Okamurovo odvolávání se na podpoření mírnější sněmovní verze je tedy demagogií, což potvrzuje i fakt, že Okamura nedokázal pod svým příspěvkem na sociální síti, ve kterém vyzýval k transparentnímu rozdělování dotací, odpovědět na dotaz, proč se poslanci SPD u senátní verze zdrželi, čímž ji umožnili smést ze stolu. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou, proto neustále opakoval demagogii o podpoře mírnější sněmovní verze.
Komunikace s voliči o politických tématech a reálná politická “práce” hnutí SPD v Poslanecké sněmovně jsou často diametrálně odlišné. Podíváme-li se na příspěvek Okamury k zákonu o evidenci skutečných majitelů, nenalezneme zde žádné relevantní argumenty. Uvidíme jen nálepkování a urážky vůči zpravodajským serverům, které na schizofrenní chování SPD upozornily. V samotném projevu Okamury ve Sněmovně pak maskování reálné pozice SPD k oběma návrhům líbivými frázemi o “zlém Bruselu” a nahnědlými výzvami k národní hrdosti.
O pár dní později pak ANO, SPD, ČSSD a Václav Klaus ml. se Zuzanou Majerovou Zahradníkovou protlačili návrh, který má diktovat občanům, které potraviny si mají v supermaketech kupovat. Zákon je přitom nejenom v rozporu s právem volného trhu EU, ale výrazně omezí možnost výběru potravin a také dostupnost mnoha druhů. Pokud by obdobně postupovaly ostatní země vůči Česku, naše exportně orientovaná ekonomika by se brzy zhroutila. Výsledným efektem uvedení návrhu do praxe by byl nárůst cen potravin kvůli menší konkurenci a nedostupnost některých produktů, například základních druhů zeleniny. Výrazná regulace zahraničních producentů naopak posílí firmy Andreje Babiše.
