Dovolte i mně, abych se vyjádřil k části návrhu zákona týkající se osvobození či zvýhodnění od časového poplatku. Já tomu tedy dál budu říkat dálniční známka, všichni jsme na to zvyklí, a to v návaznosti na dopady do životního prostředí.

Nechci tady v tuto chvíli zabředávat úplně do diskuse o tom, kolik vyprodukuje emisí celý vozový park a jak je to poměřeno třeba s nákladní lodní dopravou, ani kolik miliard daňové poplatníky bude stát investice do infrastruktury a modernizace distribučních sítí na elektromobilitu. Proto se chci držet právě pouze otázky odpuštění či zvýhodnění plateb za používání dálnic. A k tomu bude směřovat potom i pozměňovací návrh, který vám představím.

Já upřímně řečeno si nemyslím, že osvobození nebo úspory při koupi dálniční známky, tedy úspora patnáct set v případě plného osvobození, nebo pět set korun za rok v případě snížení, může být tou skutečnou motivací, proč by si někdo koupil o statisíce korun dražší moderní vozidla na alternativní pohon. A rozhodně si nemyslím, že tato marginální úspora je nějakým motivačním nástrojem pro konečné spotřebitele, aby se na trhu s vozidly nějak jinak rozhodovali. Kvůli pár stovkám za rok si skutečně nikdo nekoupí elektromobil za milion korun. V tom to skutečně není. Ale dobře. Pokud přijmeme tezi, že chce stát nějakým způsobem symbolicky ocenit majitele vozidel, které přispívají ke snižování emisí z dopravy, pak ale nerozumím tomu, že ministerstvo - a teď tedy stát a vláda, nejde technologicky neutrálním řešením, ale preferuje pouze určitou technologii.

Místo toho, aby se Ministerstvo dopravy soustředilo na snižování emisí, tak se soustředí na konkrétní technologii návrhu zákona. Já vám to hned vysvětlím. Úplného osvobození je tou hranicí emisní limit 50 gramů na kilometru. V takovém případě auto dostane zelenou značku a dálniční známku majitel neplatí. Tady se to váže na emisní limit. Ale u snížení ceny dálniční známky šlo Ministerstvo dopravy úplně jinou cestou. Snížení ceny u dálniční známky předpokládá u vozidel poháněných plynem nebo biometanem, tedy CNG či LNG.

Místo toho, aby vázalo snížení ceny na úsporu emisí, tedy vybralo si nějakou hranici a snažilo se o technologickou neutralitu, tak si vybralo jednu konkrétní technologii.

Dámy a pánové, ono je to opravdu důležité, co může způsobit taková jedna věta v novele zákona. Na jednu stranu - na půdě Poslanecké sněmovny slyšíme kritiku Bruselu -

Děkuji, tady kolegyním a kolegům přede mnou, vašim prostřednictvím. Na jednu stranu na půdě z Poslanecké sněmovny slyšíme kritiku Bruselu, a to dokonce z úst premiéra, že Brusel preferuje pouze jednu konkrétní technologii, a to elektromobilitu, jejíž přínosy jsou diskutabilní. A v tomto já s panem premiérem souhlasím. A doufám, že stejně mluví jak tady u nás ve Sněmovně, tak i v Bruselu. Ale na druhou stranu vláda předkládá návrh, ve kterém dělá to samé, co kritizuje. Preferuje pouze jednu konkrétní technologii. A zatím vidím snahu spíše určitých výrobců alternativních technologií a možná dodavatele plynů a zdrojů o spíše marketingový nástroj jak svoji technologii zdůraznit a PR podpořit.

Ministerstvo jim v tomto bohužel vyšlo vstříc. Mě mrzí, že tady není pan ministr dopravy dnes, protože paní ministryně se na to ptát nebudu, proč Ministerstvo dopravy vybralo konkrétní technologii. Ale Národní akční plán čisté mobility, na který se odkazuje Ministerstvo dopravy jasně definuje, že klíčovým principem by měl být princip technologické neutrality, a to ve smyslu nezacílení podpory ze strany veřejného sektoru pouze na jeden druh alternativních paliv.

A od toho se ministerstvo svým návrhem výrazně odchýlilo. A zároveň v důvodové zprávě nevysvětlilo, proč pro sníženou sazbu vybralo výhradně a jedině pouze technologii zemního plynu a biometanu. A to mě vede k pozměňovacímu návrhu, který jsem nahrál do systému pod označením 2934. Můj pozměňovací návrh má tři varianty. Každý samozřejmě tento návrh má své pro a proti, ale je to pro mě lepší než úzká preference pouze jedné technologie. Ve variantě jedna se snažím o co nejširší pojetí technologií. A navrhuji doplnit i vozidla poháněná zkapalněným ropným plynem, to znamená LPG. A rovněž vozidla, u níž hodnota CO2 v kombinovaném provozu nepřesahuje hodnotu 95 gramů na kilometr. Tato hodnota je stanovena na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 443/2009, podle které si klade za cíl snížit průměrné emise CO2 do roku 2020 právě na tu hranici 95 gramů CO2 na kilometr za celý vozový park nových automobilů.

Proto navrhuji tento limit, aby stát preferoval ta vozidla, která ke snížení emisí přispívají.

Vozidla LPG jsou dnes nejrozšířenějším typem alternativních paliv a na rozdíl od těch nejmodernějších cenově dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva a také s dostupnou infrastrukturou. O různých subvencích a zvýhodnění pro vozidla s těmi nejnovějšími technologiemi se mezi lidmi říká, že jsou to zvýhodnění pro bohaté. Ale LPG je cenově dostupné a široce využívané.

Mohli byste namítnout, že LPG nemusí dosahovat kýžených nových limitů pro vozový park, ale to mnohá auta na CNG také ne. A proto ve variantě dvě navrhuji vázat zvýhodnění pouze na emisní limit do 95 gramů na kilometr. V takovém případě by se zvýhodnila všechna vozidla, která přispívají ke snížení emisí. A tady si musíme jasně říci, jestli chceme našim rozhodnutím preferovat určité technologie, nebo chceme preferovat snížení emisí. Já se v této volbě kloním ke snižování emisí.

A konečně třetí varianta. Pokud byste, vážené kolegyně a kolegové, usoudili, že předchozí dvě vám z nějakých důvodů nevyhovují, je vyškrtnutí, ta varianta té preference pouze vozidel na plyn a biometan ze snížení sazby poplatku. Je to prosté, než zvýhodnit jednu technologii na úkor ostatních a vytvářet tak principiálně nerovný přístup, tak je správnější a spravedlivější zvýhodnění zrušit. To rozhodnutí bude na vás ve třetím čtení.

Děkuji.