Děkuji za slovo.
Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, je mi líto, že tu krátkou sirku si vytáhl pan ministr průmyslu, obchodu a dopravy, protože mám konkrétní dotazy na pana ministra zdravotnictví a nemohu očekávat odpovědi pana ministra, tomu rozumím. Nicméně v jedné části svého vystoupení mám i dotazy na ministra průmyslu a obchodu, protože se to týká jeho rezortu.
Já bych začal tím, že zkusím zhodnotit ta dvě první vystoupení. Pan premiér nám vlastně neřekl vůbec nic. Nejsem úplně překvapený a pan ministr zdravotnictví tady definoval cíle, které má na příští týdny a měsíce a ty cíle jsou v pořádku. Myslím si, že nikdo z nás nemůže protestovat nebo zpochybňovat cíle dostat to pod kontrolu, snížit reprodukční číslo, zachovat funkční systém českého zdravotnictví a podobně. Co debatu ovšem vyvolává, jsou navržené kroky a navržená opatření a otázka, zda vychází z ověřených faktů. Já když jsem doposud poslouchal mediální vystoupení členů vlády, tak jsem si vypracoval dvě pracovní hypotézy, podotýkám hypotézy, nemusí být pravdivá ani jedna. První hypotéza je, že vláda má k dispozici čísla, o kterých nevíme ani my, ani veřejnost a jedná na základě těchto čísel, která jsou veřejně neznámá. Druhá hypotéza je, že žádná taková čísla neexistují, že čísla, která jsou zveřejněna, jsou vlastně všechna, teď se můžeme bavit o míře podrobnosti, ale myslím si, že čím víc podrobnější data dostáváme, tím je ta debata pak zmatenější. Nemyslím si, že bychom museli procházet jednotlivé nemocnice a počty hospitalizovaných v jednotlivých nemocnicích, počty lůžek a podobně. A ministr zdravotnictví to zkouší na slepo - ta opatření. Pokusím se to ilustrovat na jednom konkrétním případu, kdy mám nějakou sérii otázek na nepřítomného ministra zdravotnictví.
Obecně chci říct, že tento formát je velmi nešťastný. My jsme včera byli spokojeni, když jsme se na grémiu dohodli, že vláda bude rozhodovat po rozpravě v Poslanecké sněmovně. A kam jsme se dostali? Na začátku byla vystoupení mimo bod, to znamená ta zásadní vystoupení pana premiéra a pana ministra nezazněla v tom bodě 1, na kterém jsme se shodli na grémiu, ale vlastně ještě předtím, než jsme vůbec rozhodovali o legislativním stavu nouze a vláda zasedala od jedné, teď pravděpodobně už rozhodla, nebo rozhoduje a my tady mluvíme, mluvíme, dáváme dotazy, snažíme se být konstruktivní, ale mluvíme jenom k panu ministrovi průmyslu a vláda mezitím rozhoduje. Tak si sami odpovězte na otázku, jak vstřícný postup vlády, už zase slyším ta slova, která jsem slyšel v březnu a v dubnu: musíme všichni tahat za jeden provaz, jsme na jedné lodi, demonstruje průběh dnešního jednání. Ale to berte jako takový povzdech, není to to nejdůležitější. Nejdůležitější je, aby vládě a krokům, které připravuje vláda, věřila veřejnost, ne opozice. Tu debatu nevedeme proto, abychom dostali nějaké exkluzívní informace jako členové Poslanecké sněmovny, ale aby jasné a srozumitelné informace dostala veřejnost, aby věřila, že vláda má dobrý plán, dobře promyšlené kroky a aby věděla, na co se má případně připravit.
Ve svém vystoupení pan ministr zdravotnictví upozornil na skupinu středoškoláků a říkal, že v této chvíli je to nejvíce riziková skupina, mluvil o nějakém procentu, které z nově nakažených tvoří středoškoláci. Současně přiznal, že k těm opatřením, která chystá spolu s ministrem Plagou na středních školách, nepotřebuje nouzový stav, že stačí ten stávající legislativní prostor, který trvá ještě dnes. Já mám k dispozici čísla z ÚZISu, kdy jsou rozděleni nově diagnostikovaní pacienti podle věku. A je tady věková kategorie 16 až 19 let, což si myslím, že je přesně ta kategorie středoškoláků. Ano, na jaře se v této kategorii počet pozitivně diagnostikovaných nebo nově indikovaných pohyboval 2,8, 2,3, 2,9 - necelá 2 % v červnu, v červenci ovšem 7,5 % - neprobíhala výuka, byly prázdniny, v srpnu 5,2 % a v září zatím 9,1 %. Takže když porovnáme čísla za září a červenec, rozdíl je poměrně minimální a když si vezmu tento týden, tak to bylo 8,6, 9,8, 9,4 a 6,2. To znamená není tady žádný dramatický rozdíl mezi prázdninovým měsícem a měsícem, kdy už probíhá standardní výuka na středních školách. Slyšíme tady pohádky o tom, jak bude probíhat distanční výuka, jak všichni středoškoláci budou sedět doma u počítačů a účastnit se distanční výuky. Tak za prvé chci vědět, kdo tomu fakt věří a kdo ví, jaký je reálný život. A otázka pro pana ministra zdravotnictví. Skutečně věříte tomu, že v těch dopoledních hodinách se ti středoškoláci nebudou potkávat? Já tomu nevěřím. Místo toho, aby se potkávali ve třídě, kde výuka probíhá za přísných hygienických podmínek, tak se budou potkávat úplně někde jinde, kde s vysokou pravděpodobností budou mnohem méně přísná hygienická pravidla, nebo možná vůbec žádná. Takže k čemu to vede?
Správné číslo, pokud máme počty nakažených v této věkové kategorii, například tento týden 240, 170, 128, 121, 122. Jaký je průběh nemoci u těchto středoškoláků? Kolik z nich muselo být hospitalizováno? Případně kolik jejich příbuzných se od nich nakazilo? Abychom věděli, že to skutečně je ta nejvíce riziková skupina, jak identifikoval ministr zdravotnictví. Ta čísla o tom prostě nemluví.
Tak buď platí hypotéza za A, že vláda má nějaká jiná čísla, na základě toho koná, nebo platí hypotéza za B, že ministr zdravotnictví naslepo něco zkouší.
Pan ministr říkal, že reprodukční číslo je v tuto chvíli zhruba 1,2 a že cílem je ho snížit. Naprostý souhlas. A současně řekl, že střední školy se zavřou na 14 dnů. Co ale neřekl, co bude po 14 dnech, když bude stejné reprodukční číslo. Otevřou se ty školy, nebo ne? Když bude 1,1 místo 1,2, otevřou se školy, nebo ne? Nikdo z nás si to nepřeje. Myslím si, že si všichni přejí, aby to kleslo pod 1,0. Ale chybí jasný plán, po kterém voláme mnoho měsíců. Aby například rodiče, ale i středoškoláci věděli, teď je to 1,2, zavřeme školu. Pokud se za 14 dní ukáže, že je to číslo pod 1,0, otevřeme školy. Pokud to bude stejné, budeme pokračovat. Pokud to bude vyšší, budeme automaticky pokračovat. Nic takového nezaznělo. Tak mi to přijde jenom takové chlácholení. Tak nebojte, je to na dva týdny. To není nic hrozného, dva týdny každý vydrží.
No já nevím. Už loňský školní rok byl velmi problematický. A letošní rok začíná velmi podobně. A kvalita výuky je něco, na čem se zase myslím shodujeme všichni v Poslanecké sněmovně, že tady není nikdo, kdo by si přál, aby klesla kvalita výuky. A nikdo mě nepřesvědčí, že distanční forma výuky je plnohodnotnou náhradou prezenční formy. To mě opravdu nikdo nepřesvědčí. Mimochodem distanční výuka, distanční vzdělávání, nebo i práce z domova, home office vyžadují mnohem větší disciplínu konkrétního člověka, než přijít normálně do práce na své pracoviště, nebo přijít normálně do třídy do své školy. A můžeme si sami sáhnout do svědomí, jak bychom my byli schopni například osm hodin denně pracovat z domova jako v té kanceláři, nebo šest hodin denně se věnovat vzdělávání, jako kdybychom seděli v té škole.
A to je jenom příklad toho, kdy máme pochybnosti o účinnosti těch opatření. Já neříkám, že jsou špatná. Já jenom říkám, že nemáme tolik čísel k dispozici, abychom to byli schopni zodpovědně posoudit, zda je to dobré, neutrální, nebo zbytečné opatření. Takže nebudu mít silná slova na adresu pana ministra, že je to špatně. Ale současně nemohu nepřesvědčovat ministra, že je to dobře. Je to podle mě pokus naslepo, který může fungovat, nebo ne. A budeme sledovat jenom to reprodukční číslo? Nebo budeme současně sledovat i podíl této věkové kategorie v celkovém počtu nově diagnostikovaných? Ani to jsem se nedozvěděl. Podle mě je to relevantní informace. Pokud to procento bude klesat, tak to zřejmě zabralo. Teď myslím toho počtu celkově nově diagnostikovaných. Pokud ne, tak to asi nezabralo. Proč je tak malý rozdíl mezi červencem a zářím? Tomu opravdu nerozumím.
Potom podle mě naprosto nepochopitelný přístup k divadlům. Činohra být může, opera ne a opereta ne, protože se tam víc plive, jestli jsem to dobře pochopil. Omlouvám se všem umělcům, kteří působí v opeře, v operetě, nebo v muzikálech. Takhle to bylo vysvětleno. Ale známe divadelní kusy i v činohře, kde se mluví poměrně hlasitě, kde jsou vyhrocené dialogy, kdy to nejsou jenom statisté, kteří stojí na místě a nikam nechodí. Vůbec tomu nerozumím.
A takhle bychom mohli pitvat jedno navržené opatření za druhým. Ale to není účelem. Účelem je dobrat se k takovým opatřením, kterým uvěří veřejnost a která povedou efektivně k tomu kýženému cíli.
Před několika dny jsme, nebo možná už to je dva týdny, předali vládním poslancům návrh zákona, který by umožnil zvýšit kapacitu testování. Pan ministr zdravotnictví řekl ve svém úvodním slově podle mě naprosto realisticky, že vlastně nevíme, kolik je COVID pozitivních, protože nejsme schopni otestovat všechny, kteří by testováni být měli. Náš návrh, aby ty testy mohli (nesrozumitelné) v lékárnách, má několik výhod. Zaprvé lékárníci jsou připraveni. Zadruhé síť lékáren je poměrně hustá, to znamená mohlo by se testovat i v menších sídlech a v menších městech, a tím pádem by došlo k tomu efektu, že by ty nedůstojné fronty v těch velkých sídlech, v těch velkých městech prostě odpadli, protože ti, kteří musejí do toho okresního či krajského města, by si to mohli zařídit. Za těch 14 dní je nulová reakce ze strany vlády a ministrů. Možná to není dobře. Možná to není dobrý nápad. Možná to má nějaké technické nedostatky. Ale je to nějaký nápad, konzultovaný s odborníky, kteří jsou připraveni testovat. A minimálně jsme o tom měli vést debatu. Ale tu vůbec nevedeme. Myslím si, že to je dva týdny, kdy můj kolega poslanec Benda předal tento návrh vládním poslancům.
Evidentně už dochází k omezování některých ekonomických činností. To berte jako fakt, nebo konstatování. Neberte to jako kritiku. Tak se chci zeptat pana ministra průmyslu jako člena vlády, protože to už padá i do jeho působnosti, je evidentní, že kurzarbeit k 1. listopadu nebude po dnešním rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Já bych se to nebál nazvat slovy, že to byl debakl vlády.
Řekněme si, co se stalo. Vláda navrhla projednat nějaký zákon ve stavu legislativní nouze a získala jeden hlas v Poslanecké sněmovně, sice z polovičního počtu, takže kdybychom byli všichni, tak možná získala dva hlasy. Této vládě máme věřit? To je promyšlený postup, když pro svůj návrh získá jeden hlas v Poslanecké sněmovně? Dobře jsme rozhodli. Ten návrh není dobře zpracovaný. A myslím, že společně to zvládneme, ten finální tvar, který odejde do horní komory, bude mnohem lepší a bude akceptovatelný. Ale není tady paní ministryně práce a sociálních věcí, protože to je její zodpovědnost primárně. To si řekněme otevřeně.
Jak je to možné? Já z hlavy nevím, kolik ministrů jsou současně poslanci a byli přítomni tomu hlasování. Ale tipl bych si, že ani všichni přítomní ministři poslanci nehlasovali pro to, co vláda sama navrhla. Takže legislativní nouzi podpořil jeden poslanec ze sto dva nebo sto čtyř přítomných. A v ten samý okamžik nás vláda přesvědčuje, že potřebuje nejenom legislativní stav nouze, ale i nouzový stav. Nějak mi to nesedí. Myslím, že aspoň to první si měla vláda prosadit. Anebo s tím vůbec neměla chodit do Poslanecké sněmovny, což by bylo samozřejmě mnohem lepší. Ale to by chyběly ty titulky a ty výkřiky na twitteru, už to máme, už jsme dohodnuti, výborná zpráva.
Teď k tomu dotazu. Už ve svém prvním vystoupení jsem říkal, že COVID komise Sněmovny konstatovala, že Antivirus A funguje. Tak bych se chtěl zeptat pana ministra, taková lehká otázka, trošku nahrávka na smeč, zda tedy vláda ten program A prodlouží, protože podle mě je to na místě. Už díky těm opatřením, které vláda přijímá, se prostě budou zavírat nějaké provozy, například operní soubor, například ti, kteří provozují muzikály. Ti prostě nebudou moci podnikat. A myslím, že by bylo férové, aby věděli zaprvé, že ten program Antivirus A bude fungovat, protože ten je právě pro ty případy, kdy z rozhodnutí vlády nemůžete podnikat, a platí se až těch 80 % superhrubé mzdy. A stejně tak si myslím, že je na místě, pane ministře, přemýšlet o aktivaci kompenzačního bonusu.
Pokud si dobře vzpomeneme, kolegyně, kolegové, na ten zákon, který jsme schválili, tak jsme na rozdíl od toho prvního a druhé kompenzačního období dali vlastně vládě pravomoc, že nemusí přijít příští rok do Poslanecké sněmovny, a může to vyhlásit sama. A myslím si, že je pravý čas, aby se vláda k tomu vrátila a například cíleně, teď neříkám pro celou ekonomiku, ale pro ty zasažené sektory ten kompenzační bonus spustila. Protože samozřejmě tím omezením svobody shromažďování a omezením počtu účastníků na venkovních, ale i vnitřních akcích se vlastně tímto způsobem nepřímo znemožnilo podnikání těm, kteří dělají malé koncerty, malé akce, nebo i větší akce.
Teď mluvím o těch limitech, které doposud platily. Nevolám po tom, aby to bylo bez limitu. Takže si myslím, že je nejvyšší čas, aby vláda - na Antivirus A má ještě měsíc, to není tak dramaticky časově, ale na ten kompenzační bonus, myslím, že je nejvyšší čas. Myslím, že by to uklidnilo ty podnikatele, dalo by jim to nějakou jistotu, že je stát v tom nenechá, protože nikdo z nás podle mě nemůže s jistotou říct, že za čtrnáct dní všechna ta opatření skončí. Myslím, že si to všichni přejeme, ale opravdu nikdo nemůže garantovat a mít nějakou jistotu, že aspoň malou částkou stát pomůže těm, kteří budou opakovaně v tak těžké situaci, že by byla dobrá zpráva.
Jinak jsem se chtěl zeptat pana ministra zdravotnictví. On připravuje mimořádné opatření, které chce vydat směrem k provozům jednotlivých zdravotnických zařízení. Já mám před sebou zřejmě návrh toho opatření, a to vlastně říká, že krajské hygienické stanice budou jednotlivým nemocnicím a zdravotnickým zařízením moci nařizovat otevírání oddělení, vyčleňování oddělení, přesun pacientů z jedné nemocnice do druhé, z jednoho zdravotnického zařízení do druhého. Opět se chci zeptat, kdy to bude aktivováno, když ten návrh je od 1. října, na jakou dobu a za jakých podmínek to opatření pozbude platnosti. Protože tady (nesroz.) ministr není, tak asi nemůžeme vést kvalifikovanou debatu o tom textu návrhu, zda je to dobře nebo ne a zda by to bylo lepší.
Otázka taky je a je to otázka zejména - a máme tady mnoho kolegů lékařů a zkušených manažerů nemocnic - zda krajská hygienická správa je ten správný orgán státní správy, který má rozhodovat například o přesunu pacientů z jedné nemocnice do druhé. Já skutečně nevím, to se přiznám, ale tady dostatečně kolegů ať už v opozičních, nebo ve vládních lavicích, kteří by mohli k tomu něco říct, abychom věděli, protože je mimořádně nepříjemná - teď se nebavme o Praze, bavme se o regionech, třeba Moravskoslezském regionu, je opravdu - i pro tu rodinu je velmi komplikované, pokud ti pacienti budou převáženi. Já jsem to pochopil tak, že mohou být převáženi pacienti s ostatními chorobami, nejenom s covidem. Je to zase docela logické, když o tom přemýšlíte.
Pokud některá nemocnice omezí více tu ostatní činnost, tak ti pacienti potřebují tu péči. A může hrozit to, co říkají mnozí lékaři a dneska už vidíme první důsledky, že lidé, jak mají strach, tak vlastně odkládají preventivní prohlídky, pak se odkládají nějaké zákroky a to všechno může vést ke zhoršení zdravotního stavu konkrétních občanů České republiky a v důsledku těch obětí může být více než tak mediálně (sledované?) číslo počtu obětí s covidem. Ale bohužel pan ministr tu není, tak to prostě nejsme schopni pořádně poctivě debatovat. Obecně platí, že jsme se do této situace nemuseli dostat, ale já pro vás možná překvapivě dneska říkám, v této chvíli to není úplně důležité, co kdo zanedbal nebo v čem se kdo zpozdil. Na to, abychom to hodnotili, bude ještě dostatek času poté, co se s tou druhou vlnou nějakým způsobem vyrovnáme.
Dneska jsem slyšel a musím říci, že bohužel vyjádření jednoho vládního poslance, ať se nezlobí, já ho nebudu v této chvíli od mikrofonu jmenovat, tady tu odpovědnost za stávající stav v České republice přenesl jednoznačně na občany. Já musím říct, že to já považuji za poměrně arogantní vyjádření. Pokud jsme byli úspěšní v první vlně, tak jsme slyšeli od člena vlády, který obvykle sedí za mnou, pana premiéra - já jsem to zvládl, vláda to zvládla, we are the best in covid. Takže když jsme to zvládli, mohla za to vláda. Ano, přesně opačný názor. Kdo šil roušky? Kdo vybavil občany ochrannými pomůckami - vláda, nebo oni sami? Vždyť občané byli disciplinovaní, solidární, zodpovědní, takže ten úspěch, který tady bezesporu byl, byl úspěch především občanů, až poté vlády. A je jedno, kdo je v té vládě. Teď to vůbec nemyslím politicky ve smyslu, že jiná vláda byla lepší nebo horší, to je jenom teoretická debata, protože jiná vláda v této době vládnout prostě nikdy nebude, ale myslím si, že musíme uznat zásluhu veřejnosti, ale naprosté, naprosté většiny veřejnosti a mnoha profesí, od zdravotníků, lékařů, sester, integrovaného záchranného systému, ale taky se třeba zapomíná na řidiče, kteří rozváželi zboží, jídlo, dodávkové služby, Česká pošta, takhle bych mohl jmenovat. Takže to bylo opravdu společné dílo. Ejhle, v okamžiku, kdy je problém, kdy ta čísla neutěšeně rostou a nikdo (z toho?) nemá radost, tak najednou za to může ta veřejnost. Nikdo jiný. To mi nepřijde fér.
Největší problém, který tady cítím v těchto týdnech a měsících - a nebudu se vracet k těm marným debatám ve Sněmovně, když jsme v červnu vyzývali, co máme dělat - pan docent Svoboda měl 6. května (nesroz.) tiskovou konferenci, kdy přednesl jasný plán a jasné kroky, které bychom měli dělat jako prevenci před příchodem druhé vlny. Tak mám pocit, že vláda, stát - dejme tomu stát, ať to není (personifikované?) jenom na vládu - postupuje stylem brzda, plyn. Nevím, jestli jste někdy jeli s řidičem, který tento styl jízdy vyznává - brzda, plyn. Není to nic příjemného. Je třeba říct, že to silné šlápnutí na brzdu v březnu bylo správné. O tom se podle mě nepřeme a myslím, že opozice to mnohokrát ocenila, že to bylo správné opatření, ale měli jsme šest měsíců na to, abychom připravili preventivní opatření a jeli pokud možno plynule, možná rychleji, možná chvíli pomaleji, ale plynule.
Já jsem si dneska našel vystoupení pana ministra zdravotnictví z minulého týdne, kdy vylučoval nouzový stav, aby čtyři dny poté říkal, že ho budeme potřebovat. Ještě bych tomu rozuměl, kdybychom (nesroz.) měli ta čísla, kdyby řekl - pokud bude situace taková a taková, bude tolik lůžek obsazených, neobsazených, v tom případě chtě nechtě musíme přistoupit k těmto opatřením, a protože tato opatření potřebují nouzový stav, navrhnu vládě - jen tak mimochodem, vždycky jsme byli skeptičtí k té funkci vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, tak se myslím jmenovala minulá funkce pana Prymuly. Sám jsem zvědavý, kdo (ji) dneska obsadí, reálně to byl... stínový asi ne, když byl vládní, tak náhradní ministr zdravotnictví, až se stal tím reálným ministrem zdravotnictví.
Situace s nouzovým stavem (mi?) připadá podobně. Já bych očekával, že první, kdo bude informovat veřejnost - veřejnost, ne opozici, veřejnost - o tom, že vláda zvažuje nouzový stav, je premiér a ne ministr zdravotnictví. Tak já vlastně nevím, kdo tu vládu řídí. A pak premiér řekne v televizní debatě - když to navrhne ministerstvo (nesroz.), tak já budu pro. A na otázku, co to znamená - to ještě nevím, ale budu pro. Takže opět se naplňuje bohužel ta moje druhá hypotéza, že to jsou opatření naslepo. I tak mohou být úspěšná, to já nezpochybňuji, ale myslím si, že když ta opatření se připravují bez kontextu, bez dat, tak je vyšší riziko chybného opatření. Neznamená to automaticky, že bude chybné. Ještě jednou to opakuji, klidně se může ukázat, že to opatření bylo správné, jenom se zvyšuje riziko, že to opatření správné nebude. Já bych přál české veřejnosti, aby vláda v příštích týdnech a měsících pokud možnost nejela systémem brzda a plyn, aby dostatečně jasně vysvětlila své kroky, které chystá, a nám všem přeji, aby tomu veřejnost uvěřila, protože bez důvěry veřejnosti je vlastně skoro jedno, co vláda rozhodne, případně Sněmovna a horní komora. A tu mám pocit, že důvěru veřejnosti, která tady bezesporu existovala v březnu, v dubnu, v květnu, že vláda vlastně promrhala. I ta veřejná debata - teď nemyslím ve Sněmovně, obecně - o případném druhém nouzovém stavu je mnohem vyostřenější než byla v tom březnu. Ano, vedli jsme debatu o tom, jestli to prodlouží o dva nebo o tři týdny, dvakrát jsme to prodloužili v Poslanecké sněmovně, ale veřejnost se k tomu stavěla mnohem pozitivněji než dnes. A to je důsledek chybné komunikace vlády.
A jen tak na závěr. Když vláda podle mě opravdu musí získat důvěru, tak co si má pomyslet občan, když si dneska přečte rozhovor s bývalým ministrem zdravotnictví, který podle mě skončil ve vládě s absurdních důvodů podle Andreje Babiše, já myslím, že je dobře, že skončil (nesroz.), ale důvodem pro Andreje Babiše (je?), že byl moc slušný.
Vážně přistoupíme na tezi, že být slušný v politice je nevýhoda? A že slušní lidé mají být odvoláváni? Nebo se vám na tom zdůvodnění něco nezdá? Úplně vážně, přečtěte si všechny rozhovory Andreje Babiše o tom, proč odešel bývalý ministr zdravotnictví - on byl slušný... To přece je plus. To je výhoda. Ne minus a nevýhoda. Aspoň v normálním světě. U Andreje Babiše je to asi nevýhoda.
No ale abych tu historku řekl celou. Tak si dneska otevřete článek - rozhovor s bývalým ministrem zdravotnictví, který byl tak slušný a skvělý a nejlepší ministr zdravotnictví za třicet let, jak řekl Andrej Babiš, a titulek - já jsem tam stihl i tu otázku a odpověď (nesrozumitelné) - je: Já nejsem pro zavedení nouzového stavu... Tak nemáte to vydiskutované ani mezi sebou, nejste schopni prosadit stav legislativní nouze v Poslanecké sněmovně, současně vyzvete nás a hlavně veřejnost, ať tomu věří, ať následují vládu, ale vy v tom nemáte jasno. A to je ten největší problém.
Omlouvám se panu ministru Havlíčkovi, ty dotazy na ministra zdravotnictví, ty nebyly skutečně směřovány na vás. Mě by zajímalo, pokud budete ochoten odpovědět na ty otázky, co se týče kompenzačního bonusu a Antiviru A, případně zda přemýšlíte o nějaké jiné formě pomoci těm sektorům a těm konkrétním podnikatelům, kteří jsou zasaženi, ať už to jsou restaurace se zkrácením pracovní doby, ať už omezení počtu účastníků na těch akcích apod., protože si myslím, že by to bylo fér. A my jsme připraveni do té debaty přispět.
A poslední věc. Chtěl bych znát osobní názor pana ministra, protože je vlastně ministrem podnikatelů a živnostníků z titulu svého resortu. Já opravdu nechápu, proč se vláda tak úporně brání debatě o prodloužení programu Antivirus C. Bezesporu, pane ministře, když se zeptáte malých firem, tak vám musí potvrdit, že byli spokojeni s tím programem, že nebyl byrokraticky náročný a že jim skutečně ušetřil peníze, které mohli investovat jinde. Ten návrh tady leží několik týdnů a my ho nejsme schopni ani dostat na program, natož hlasovat a rozhodnout, zda si malé firmy a živnostníci zaslouží odpuštění sociálního pojištění na poslední čtyři měsíce letošního roku. Mě to skutečně mrzí. Já už dneska dopoledne říkal, že jsme vlastně jenom - v uvozovkách jenom, ono to není málo, ale neměníme parametry, de facto jsme si osvojili návrh zákona, který prošel ve formě, který vyhovoval vládní většině, jenom jsme chtěli prodloužit účinnost, protože je to opravdu velmi dobrý program. A vláda se úporně brání debatě a hlasování. A mě to mrzí, protože bychom si mohli tady říct, např. v čem vidíte problém takového návrhu. My vidíme pozitiva. Negativa tam nevidíme. A vidím, že pan ministr se chystá (ministr Havlíček stojí připravený nedaleko řečnického pultu), , tak mu děkuji za prvé, že umožnil jednání Sněmovny tím, že přišel, a za druhé už dopředu děkuji za to, že je připraven debatovat o těch otázkách, které se týkají podpory podnikatelů a nástrojů, které vláda může nabídnout podnikatelům, zaměstnavatelům a těm, kteří musí omezovat z hygienických nebo epidemiologických důvodů svou činnost. Děkuji.
