Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já na ten mikrofon nebudu sahat. Dostal jsem zprávu, že bychom na něj neměli sahat s takovou urputností. Naše stanovisko poslaneckého klubu shrnul již pan předseda Kalousek a ztotožňuji se zcela s tím, co tu zmínil např. pan předseda ústavně právního výboru Benda. Ale jednu věc bych chtěl přidat nádavkem.
Myslím si, že vláda by neměla zpřísňovat ta opatření, hledat si nějaké lepší biče, ale měla by se spíš snažit zlepšit komunikační kanály. Protože ta opatření obecné povahy nebo ta mimořádná opatření, ať už to má jakoukoli podobu, tak zkrátka ti adresáti je velmi často neznají, protože jsou fluidní, protože se prostě mění každým dnem. Na mě se obracejí zejména mladí lidé, kteří prostě netuší, co mohou, co nemohou, netuší, kde to najít, netuší, kam se podívat. Jestli by nestálo ty síly napnout tímto směrem. A totéž se týká směrem k příslušníkům. Protože ti mnohdy také vykládají ta opatření velmi svérázně. A byly případy, že mi lidé psali, že někdo čekal na zastávce, posadil se a oni už ho jako chtěli hnát pryč, že je to proti opatřením. To znamená, tam by měla směřovat ta energie, a ne se snažit za každou cenu řešit všechno příkazem na místě. Za této situace my tento návrh nemůžeme podpořit, byť je nám jasné, s jakými úmysly ho ministerstvo předkládalo. Ale ten cíl by měl být, aby adresáti znali svá práva a své povinnosti. To se v současné době neděje a bohužel ta práva a povinnosti namnoze neznají ani příslušníci. Děkuji.