Rád bych vám přiblížil důvody, které pro přípravu a podání tohoto návrhu mám:

• Pro začátek je nutné říct, že zákonem „o majetkovém vyrovnání s církvemi“ z roku 2012 , kromě vrácení majetku, který byl církvím odebrán po 25. únoru 1948, a poskytnutí finanční náhrady postupně po dobu 30 let, je provedena také postupná odluka církví od státu - to znamená, že po roce 2030 už nebude stát vůbec přispívat na provoz církví, zejména na platy kněží;
• Stát ale nyní podle návrhu zákona využít daňový nástroj ne k tomu, aby plnil daňovou funkci, ale pro to, aby „napravil“ zákonem přijaté vyrovnání státu s církvemi, a to jen kvůli tomu, že s přijatým majetkovým vyrovnáním část politiků nesouhlasí;
• Každá daň ale musí mít svůj legitimní účel, tzn. musí sloužit k tomu, aby stát shromáždil prostředky k výkonu svých funkcí; navíc nyní stát chce zdanil finanční prostředky, které sám církvím vydává;
• Návrh zákona vykazuje známky retroaktivity, která je v právním státu obecně nepřípustná;
• Stát by tímto zákonem vlastně zneužil své právo vydávat zákony: chce totiž právem regulovat to, co si jako jedna strana smluv, které s církvemi na základě zákona o majetkovém vyrovnání uzavřel, nedokázal dojednal s druhou smluvní stranou;
• Církevními restitucemi a náhradami se již Ústavní soud jednou zabýval a neshledal je protiústavními;
• Naopak se Ústavní soud postavil proti dodatečnému zdanění v případě státního příspěvku na stavební spoření, tedy v obdobném případě, kdy mělo novým zákonem dojít ke změnám již uzavřených smluv.

K podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení zákona je třeba podpora minimálně 17 senátorů. Věřím, že kolegyně a kolegové tento můj návrh podpoří."