S tím nesouhlasí člen ústavně-právního výboru Senátu Zdeněk Hraba (STAN) a poukazuje na možné snížení důvěry občanů ve spravedlnost a také na negativní dopad této novely na majetky obcí, ale i jejich hospodaření.

Zásadní změna upravující výše škody nebyla obsažena v původním návrhu ministerstva spravedlnosti, ale byla převzata z poslaneckého návrhu novely trestněprávních předpisů. „Zvýšením hranice pro trestný čin by stát dal najevo, že krádež věci v hodnotě do desíti tisíc korun není vlastně až tak nic strašného. To za mě v pořádku rozhodně není,“ říká senátor Zdeněk Hraba, který se chystá tento týden na jednání ústavně-právního výboru Senátu pozměňovacím návrhem tuto navrženou úpravu z novely zákona vyjmout.

Senátor Hraba nepovažuje za správné, aby docházelo k bagatelizaci protiprávního jednání, které je dosud trestným činem, v situaci, kdy významná část společnosti přišla kvůli koronavirové krizi alespoň o část příjmů, případně přímo o zaměstnání nebo zdroj obživy. Podle senátora by přijetí takové novely mohlo přispět k nedůvěře občanů ve spravedlnost v naší zemi.

Kromě toho by měla tato úprava negativní dopad na rozpočty obcí, protože právě na obce by přešla povinnost řešit přestupky se škodou od pěti do deseti tisíc korun. Takových skutků bylo podle policejních statistik šetřeno v roce 2018 téměř 8 tisíc. „Bohužel není jasné, jaký bude mít zamýšlená úprava dopad na rozpočty obcí, které jsou povolány k řešení přestupkových řízení,“ říká na závěr senátor Hraba s tím, že bez podrobné analýzy nelze podle jeho názoru obcím tuto povinnost uložit, a to právě kvůli dopadům protipandemických opatření na rozpočty obcí.