Školství Prvním tématem diskusního panelu byla problematika školství se zaměřením na podporu spolupráce středních škol a významných podniků v kraji. „Dlouhodobě se snažíme o podporu takzvaného duálního systému. Když jsem tento termín zmínil poprvé, byl jsem označen jako neodborník, ale dnes se tento termín používá zcela běžně. Snažíme se i na příkladu spolupráce žamberské školy a společnosti Bühler ukázat, že to lze, jelikož nám mnozí stále tvrdí, že v našich podmínkách tento systém zajistit nemůžeme,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „V Žamberku je zajišťována praktická výuka přímo v areálu společnosti a teoretická ve škole. Tento příklad je v našich podmínkách ojedinělý, ale je následováníhodný. Sice musíme v rámci duálního systému vymýšlet vlastní cestu, která je však při zapojení všech subjektů možná,“ doplnil hejtman Martin Netolický.
Konkrétní spolupráci popsali společně ředitelka SŠ obchodu, řemesel a služeb v Žamberku Zuzana Pecháčková a ředitel společnosti Bühler Jiří Appeltauer. „Naši studenti se zapojují do provozu firmy již od prvního ročníku, což má vliv také na jejich kulturu, chování a vyspělost. Společnost nám pomohla například s novou učebnou pro obráběče kovů. Bez firmy bychom těžko zajistili tak vysokou úroveň praktické výuky. Pomáhají nám však i s řadou dalších aktivit,“ sdělila ředitelka školy Zuzana Pecháčková, která připomněla také další subjekty, se kterými škola navazuje užší spolupráci, jelikož se jedná o víceoborovou školu, kde se kromě technických oborů vzdělávají například také kuchaři či prodavačky. „V prvé řadě je nutné poděkovat jak panu hejtmanovi, tak paní ředitelce, jelikož bez nich bychom současné formy spolupráce nedosáhli. Ve světě je zcela běžné, že firma nad 300 zaměstnanců má vlastní učiliště, u nás tento trend snad pomalu přichází. Velkou výhodou je podle mého názoru, že student je od prvního ročníku plně zapojen do chodu firmy. Od počátku tak vidí, jakým způsobem funguje a může navazovat kontakty se staršími zaměstnanci, kteří mu mohou předávat své zkušenosti,“ uvedl jeden z příkladů Jiří Appeltauer.
Zdravotnictví
Druhým diskusním tématem bylo zdravotnictví. Panelisté hovořili především o rozvojových aktivitách všech pěti krajských zařízení nebo o problematice nedostatku zdravotnického personálu. „Máme za sebou úspěšnou fúzi společnosti, kdy se nám podařilo stabilizovat naše nemocnice a nyní se budeme věnovat investičním akcím a rozvoji. Mezi naše prioritní akce patří výstavba centrálních příjmů v Pardubické a Orlickoústecké nemocnici, ale také vybudování parkovacího domu v Pardubicích. Právě doprava je jedním z problémů, které pacienti při cestách do nemocnice vnímají velmi silně. Proto jsme si nechali zpracovat studii, která ve všech nemocnicích řeší problematiku parkování a dopravy. V Pardubicích se bude jednat o parkovací dům pro přibližně 500 automobilů. V závislosti na ceně parkovného očekáváme návratnost do deseti let, což je pro nás velmi zajímavé. Odmítli jsme proto nabídky soukromých investorů, kteří tento dům chtěli postavit z vlastních prostředků,“ sdělil hejtman Martin Netolický.
Na jeho slova navázal generální ředitel společnosti Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald, který hovořil především o snaze společnosti získat nové lékaře, zdravotní sestry a pomocný zdravotnický personál, což jsou problémy, které trápí celé české zdravotnictví. „Dlouhodobě jsme velmi aktivní při různých náborových akcích, úzce spolupracujeme s lékařskými fakultami, ale také středními zdravotnickými školami. V momentě, kdy se nám nedaří personál najít v České republice, obracíme se také na okolní státy, a to především Slovensko, Ukrajinu, ale také například Srbsko. Pro tyto státy jsme velmi atraktivní destinací, i proto, že jsou to národy kulturně i jazykově blízké a odpadá dlouhá aklimatizace a obtížné začlenění do společnosti. Budeme také pracovat na jazykových kurzech, aby již při nástupu odpadala jazyková bariéra mezi personálem a pacientem,“ uvedl Tomáš Gottvald.
Doprava
Vzhledem ke klimatickým podmínkám a problémům, které způsobil padající sníh na silnicích v regionu, byla důležitým tématem debaty také údržba silnic první třídy, kterou od letošního roku místo Správy a údržby silnic Pardubického kraje zajišťuji soukromé společnosti. „Na problematiku změny systému upozorňujeme dlouhodobě. Řidiče nezajímá, s jakým logem sypače nebo rolby jezdí. Zajímá je, jak je upravena páteřní komunikace východ – západ, tedy I/35. Jedná se však také o silnici I/43 směrem na Brno či spojnic mezi Pardubicemi a Hradcem Králové,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Řeč byla také o opravách silnic nižších tříd, které má kraj ve svém majetku. „V současné době je deficit na silnicích nižších tříd v našem kraji okolo 15 miliard korun. Všechny více jak tři tisíce silnic máme oznámkované jako ve škole. V nejhorší kategorii nevyhovující a havarijní máme přes 70 procent silnic III. třídy a 50 procent silnic II. třídy. Situace je však obdobná i v ostatních krajích,“ uvedl ředitel SÚS PK Miroslav Němec. „Peníze, které nám v posledních třech letech poskytl stát, rozhodně nestačí na zajištění optimálního stavu silnic, ale společně s prostředky, které dáváme jako kraj z vlastních zdrojů nebo využijeme z evropských fondů, jsou pro nás nesmírně důležité. Mohli bychom se dostat do stavu, že bychom bez těchto prostředků museli uzavřít havarijní mosty, což by způsobilo velké problémy například při dopravní obslužnosti autobusovou dopravou,“ sdělil hejtman Martin Netolický.
