šikana

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Zdravím Vás, paní Adamíčková – a děkuji za přesně formulovanou otázku, když nejde o další účelové volání po zpřísnění trestů. Zcela zásadní je totiž důsledný trestní postih „šikany“, tj. vyvození trestní odpovědnosti vůči všem pachatelům, kteří se dopouštějí trestných činů, resp. provinění (u mladistvých). „Šikana“ jako taková není sice trestněprávním termínem, ale trestní zákoník (TrZ) na tyto projevy pamatuje zejména ve Druhé hlavě zvláštní části TrZ. K nejcharakterističtějším trestným činům totiž patří omezování osobní svobody, loupež a vydírání. Jinak je ten výčet možných trestných činů podstatně delší. V § 171 TrZ je přečin omezování osobní svobody, který spočívá v tom, že pachatel jinému (bez oprávnění) brání v užívání svobody volného pohybu. Zločinem je však už takové jednání z rasové pohnutky, anebo při způsobení fyzické či psychické útrapy. Tam je trestní sazba 2-8 let (pro mladistvé 1-4 roky). Jako přečin vydírání dle § 175 TrZ lze právně posoudit jednání, kdy pachatel „… jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl…“ – základní sazba trestu odnětí svobody je až čtyřletá. Trest v sazbě od dvou do osmi let lze uložit, pokud se pachatel dopustí vydírání nejméně se dvěma osobami, či z rasových důvodů – a  jde už o zločin. Loupež (v § 173 TrZ) je už zvlášť závažným zločinem, kdy lze pachateli uložit trest v rozsahu 2-10 let (mladistvým tedy 1-5 let), přičemž jde o jednání, kdy zločinec „… proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci…“, přičemž může jít o věc korunové hodnoty – a věci se zmocnit nakonec ani nemusí. Mezi tyto trestné činy patří i útisk dle § 177 TrZ – a dále i trestné činy, kdy dojde k ublížení na zdraví, či dokonce k usmrcení. Jsou to zejména zločiny (úmyslného) ublížení na zdraví, těžkého ublížení na zdraví (viz §§ 146, 145 TrZ). Zejména u těžké újmy na zdraví se sazby zpřísňují při útocích na dvě nebo více osob, na dítě mladší patnácti let, či z rasové nebo jiné zavrženíhodné pohnutky. To ostatně dokazuje i trestní sazba 5-12 let – a jde už tedy o zvlášť závažný zločin. Samostatnou kapitolu tvoří i šikana se sexuálním podtextem, tedy znásilnění dle § 185 TrZ (kde při znásilnění dítěte hrozí sazba až deset let, u znásilnění dítěte mladšího patnácti let dokonce až dvanáct let, a to i při pokusu takového zvlášť závažného zločinu). Speciální skutkovou podstatu ve vztahu k vydírání je sexuální nátlak (§ 186 TrZ).

Do tzv. šikany samozřejmě patří i poškození cizí věci (dle § 228 TrZ), nebezpečné vyhrožování podle § 353 TrZ, ale tzv. stalking, správně česky tedy přečin nebezpečného vyhrožování dle § 354 TrZ, kdy útoky vůči dětem jsou, resp. měly by být, trestány přísněji… Uvažovat můžeme i o právní kvalifikaci dle § 181 TrZ, tj. přečin poškození cizích práv (tedy tzv. morálním podvodu) a dle § 184 TrZ (pomluva), dále i o rasově motivovaných trestných činech aj.

Tímto dlouhým odstavcem jsem chtěl potvrdit, že náš trestní zákoník pamatuje na tzv. šikanu četnými skutkovými podstatami, ale i (v rámci nich) poměrně přísnými trestními sazbami. Je jen na orgánech činných v trestním řízení, aby důsledně postihly co možná všechny (trestněprávní) projevy šikany – a zejména na soudech (i soudech pro mládež), aby v těch závažnějších případech využívaly celého rozpětí poměrně přísných trestních sazeb. A na obětech, jejich rodičích a dalších je, aby takové projevy šikany řádně a včas hlásili policejním orgánům nebo státním zástupcům. A pokud dochází k šikaně ve školách, je toto zásadní povinností zejména ředitelů školy či učitelů. To jim ostatně na svých přednáškách připomínám s tím, že oni nepatří mezi orgány činné v trestním řízení a nesmí tedy posuzovat (svévolně), zda jde toliko o školní přestupek, či o shora uváděný přečin či dokonce zločin. K tomu je oprávněn pouze a jen státní zástupce, event. policejní orgán. Pokud se takto pedagogický pracovník (či vedoucí dětské zájmové skupiny, sportovního týmu atd.) nezachová, může být pak sám stíhán mj. pro trestný čin nadržování dle ů 366 TrZ či pro přečin nepřekažení trestného činu dle § 367 TrZ (zejména ve vztahu k loupeži, znásilnění, pohlavního zneužívání aj.), a další…  

Ostatní informace k šikaně najdete např. na stránkách Policie ČR:

http://www.policie.cz/clanek/preventivni-informace-sikana.aspx

Úplně závěrem si dovolím dodat, že patřím k těm, kteří se dlouhodobě snaží prosadit zpřísnění postihu mládeže za protiprávní delikty v rámci soudnictví ve věcech mládeže. Ostatně se tím zabývám mj. i v předchozích článcích na svém webu. Dnes jsme se s panem předsedou Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR JUDr. Jeronýmem Tejcem dohodli, že se pokusíme prosadit zpřísnění trestního postihu osob ve věku 13-15 let za vraždy, loupeže, znásilnění, prostě za nejzávažnější násilná a mravnostní provinění. S tím pak samozřejmě souvisí i zpřísnění trestních sazeb z 1-5 na 1-7 roku, jakož i výjimečného trestního opatření z 5-10 na 7-15 roku (jako je např. ve Slovenské republice)…

Zdravím!

JUDr. Miroslav Antl

(senátor)