V této situaci Exekutorská komora přichází s návrhem upravit exekuce tak, aby je nebylo napříště nutné nařizovat soudem. Rozhodnutí o exekuci by tedy bylo věcí rozhodnutí pouze exekutora, na základě podkladů od věřitele a dlužníka, a nikoliv soudu. Od roku 2011 je výkon exekucí rozhodující měrou záležitostí neveřejnoprávní stavovské Exekutorské komory. Za deset let bylo nařízeno 3,5 miliónu exekucí a více než 1,6 miliónů pravomocně rozhodnutých exekucí je v řízení. Exekuce, které by měly být svou podstatou mezní formou výkonu jinak nezajistitelného práva, se staly lukrativním soukromým obchodem. Stížnosti na postup a chování exekutorů při výkonu exekucí jsou v řadě případů vážné a opodstatněné.

Naplnění požadavku právní jistoty, vymahatelnosti a dostupnosti práva nesmí znamenat oslabování úlohy státu a postavení soudů. Pokud by byl dále oslaben či zcela odstraněn institut soudního nařízení exekucí, vedlo by to k dalšímu posílení majetkového cenzu v právním řádu České republiky. Majetkový census se do našeho právního řádu dostal zejména koncem devadesátých let, kdy byl dokončen majetkový převrat v podobě restitucí a privatizací. Majetkový census svou podstatou znamená, že ten, kdo má dostatečné finanční prostředky, se může domoci práva rychlejším způsobem a zajistit si jiné postavení před orgány veřejné správy a před soudy, včetně např. trestního řízení. Kdo tuto možnost nemá, je i při formální rovnosti práva fakticky výrazně znevýhodněn.

Návrh Exekutorské komory je z pohledu zájmů velké části občanů pro Komunistickou stranu Čech a Moravy nepřijatelný, protože posiluje majetkový census, oslabuje postavení a úlohu soudů a vedl by k dalšímu oslabení právních jistot velké většiny občanů.

Stanislav GROSPIČ, místopředseda ÚV KSČM, poslanec PČR za KSČM