To, že Angela Merkelová ocenila snahu české pravicové vlády tzv. konsolidovat veřejné finance především výraznými sociálními škrty, není rovněž náhodné. Pravicové strany ODS, TOP 09 ani Věci veřejné nejsou ve svých receptech na »ozdravení veřejných financí«, řešení deficitu státního rozpočtu a vzrůstajícího státního dluhu nijak originální. Plní zadání zahraničního kapitálu a návody opisují od zahraničních pravicových stran. V tomto smyslu není originální ani předseda vlády za ODS Petr Nečas a ani ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek.
Německá pravice z vládních pozic útok na sociální a pracovní práva zaměstnanců zahájila dříve než současná česká pravice, když však narazila na odpor pracujících, odborů a ostatních ohrožených skupin, tak se v řadě případů stáhla. O to víc se v rámci Evropské unie Německo snažilo a snaží přimět ostatní členské země k nepopulárním asociálním škrtům a reformám. Stejně jako tomu bylo v České republice, používá i německá vláda strašáka řecké cesty. Německá pravice a německý kapitál však usilují o svůj vliv na euro a vliv německé ekonomiky v Evropě a ve světě. Česká pravice nehájí zájmy naší republiky, ale věrně plní zadání právě zahraničního kapitálu.
Aby se Česká republika vyvarovala řecké cesty, mají podle pravice být chudí, nízko a středněpříjmové skupiny lidí solidární s bohatými. Bez odmlouvání tak mají lidé pochopit nutnost sociálních škrtů, snížení platů a privatizace systémů veřejného pojištění, především důchodového.
Do této skupiny neoliberálních pravicových představ patří i nápady Jaromíra Drábka, ministra sociálních věcí a práce za TOP 09. Aniž by vláda chtěla vést sociální dialog a řešit skutečnou podstatu zadlužování státu, tak jako na houpačce vypouští jeden asociální návrh za druhým. Takový je také návrh plošných sociálních škrtů a redukce sociálních dávek na tři – dávku při ztrátě zaměstnání, dávku pro postižené a dávku pro sociálně slabé.
Souběžně s tím ministr práce a sociálních věcí chce prosadit snížení základních tarifních platů státních zaměstnanců o deset procent. To by znamenalo reálný pokles životní úrovně téměř půl milionu lidí v České republice. Státní zaměstnanci nejsou jen vysoce postavení úředníci dosazení vždy danou vládní garniturou, patří sem tisíce dalších profesí ve veřejných službách nezbytných pro chod společnosti. Drábek tak plní zadání svého stranického kolegy, ministra financí Kalouska, který přivedl svými ekonomickými odhady státní rozpočet roku 2009 do deficitu 192,4 miliard korun.
Pravice tak zcela konkrétně ukazuje - vyplývá to jak z koaliční smlouvy, tak i z vládního programového prohlášení - že má velice mlhavou představu o hospodářském růstu. Pravice i v tomto spoléhá téměř úplně na zahraniční kapitál. To však není cesta ze současného zadlužení státu, ani k překonání dopadů hospodářské krize. Je to cesta posílení soukromokapitalistických zisků nejbohatší části společnosti.
Komunistická strana Čech a Moravy proto plošné sociální škrty a plošné snižování platů ve veřejné správě jednoznačně odmítá.