Pak mám připomínku. Jsem přesvědčen, že tento zákon tady bude schválen, protože být schválen musí, to my asi všichni chápeme, nicméně to, že možná dozná změny velmi brzy, když se ukáže, že ta jeho funkce není dokonalá, tak o tom jsem s mnoha kolegy přesvědčen také.

A pak je tady ještě jedna věc, na kterou bych rád upřel pozornost. Všechna opatření, která mají fungovat, musí fungovat z nějakých logických věcí také přirozených. My všichni víme, že to, co teď prožíváme, je sice pro nás všechny těžké, ale pro některé je to výrazně těžší. My všichni, jak jsme tady, včetně PS, vlády a všech státních zaměstnanců, tedy zaměstnanců, kteří nějak visí na státu, tzn. učitelé, hasiči atd., jsou to stovky tisíc lidí, určitě jich bude nejméně milion, tak my všichni máme 100 %, takže my nijak ohroženi nejsme a je nám pouze líto, že možná cukrárna, kavárna atd. je zavřená, a ona ale, jak tady zmiňovali kolegové, zůstane zavřená také možná už natrvalo, protože ti lidé zkrachují, kteří ji provozovali.

Zeptám se vás, jako člena vlády, jestli náhodou, jestli když je to taková celonárodní, celoevropská tragédie, ale obracel bych se spíš k té naší společnosti, že potom to úsilí vlády a úsilí všech, kteří mají 100 % platu, není tak velké, protože jich se tolik netýká, ztráty, které tady jsou, myslím ty stamiliardové, tak dopadnou na naše děti, možná ani ne na nás, takže se zeptám, jestli někdo přemýšlí o tom, že my všichni bychom se solidarizovali s těmi ostatními lidmi, kteří tím trpí skutečně myslím ekonomicky, tím, že by stát nám všem ubral 20 %, to bychom všichni přežili, a teď nemyslím jenom Parlament, ale myslím všechny tyto státní zaměstnance, tak, abychom vytvořili zdroje pro naši budoucnost a také, aby míra rozložení rizik, která teď tady byla, také rizik rozhodnutí vlády, tak aby vláda hodně přemýšlela o tom, kolik lidí postihne, protože nesouhlasím s tím, že krizový zákon, který doposud byl využíván, jaksi nezabezpečuje ty, kteří dnes zabezpečeni nejsou, protože jestliže jim někdo přerušil podnikání, jim někdo vytvořil takovou újmu, a stejně tak to bude například tímto zákonem, který projednáváme, no tak ten, kdo tu újmu způsobil, jak ji musí zaplatit, a to je vláda.

Protože krizové stavy v době povodní, sněhových kalamit atd. jsou samozřejmě kratší, nicméně tam ta náhrada patří, náhrada také vyplácena vždycky byla, a toto je také věc, která patří do podobných pohrom, a myslím si, že bychom se měli chtít vyhnout soudům, které později zřejmě určí náhradu těmto podnikatelům, ale pro mnohé to už bude pouze labutí píseň jejich podnikání. Takže toto je na závěr moje připomínka, že ta vyřčená soustrast je jiná, než ta, když to trápení člověk nese na sobě, a možná by na to vláda měla také myslet. Prosím o tu odpověď především na ty obchody, že se tam vytrácí logika toho, proč malé obchody by měly být zavřeny.