já jsem byl zpravodajem tohoto zákona na podvýboru, takže jsem se jím zabýval i co do diskuse s těžebními, s představiteli některých společností tedy.
Já tento zákon podporuji, protože podle mého názoru konečně zavádí nejenom spravedlnost, ale určitou logiku do příjmů státu z poplatků. Když tady kolega Rabas zmínil Rakousko-Uhersko, tak samozřejmě všichni víme, že horní zákon je jedním ze zákonů, který je nejstarším zákonem na světě vůbec, v Evropě samozřejmě, a to, že všichni panovníci už dávno ve středověku, a zřejmě i předtím, právě z těch důlních činností získávali nějaké prostředky od těch, kteří ty činnosti vykonávali, pokud je nevykonávali oni sami svými prostředky.
Já jsem přesvědčen, že ta tvorba ceny, jak je tam zakotvena, to znamená, je to cena na trhu obvyklá, že to je v pořádku, protože my dneska už přece jenom se srovnáváme i s jinými věcmi ve světě. Dokonce, řekněme si, že se dorovnávají ceny, za které my dnes nakupujeme u nás. Já jsem přesvědčen, že vláda tento zákon tedy postavila správným směrem.
To, co tady navrhují kolegové, to znamená dorovnání regionů atd., všichni ale zase na druhou stranu víme, že jsou prostředky, v tomto smyslu mluvíme o miliardách, velkých, které za těch 30 let činnosti, prvně Československa, pak České republiky, po roce 1989, kterými byly zvýhodňovány tyto regiony, ale to nejenom co do odstraňování následků po těžební činnosti, ale také co se týká jejich rozvoje. Samozřejmě některé ty věci jsou velmi komplikované. Když teď jsem se střetl pohledem s panem kolegou, senátorem Víchou, to znamená z té severní části Moravy, tak při těchto dotacích vznikaly různé, z mého pohledu, nespravedlnosti, protože z těch dotačních titulů v rámci zvýhodnění, řekněme, strukturálně postižených regionů, jak se nazývá tento dotační titul, někteří dostali například dotaci na tiskárnu.
Takže já jsem jednou řešil spor, kdy tiskárny 5 kilometrů od sebe vzdálené, jedna byla ve Zlínském kraji, druhá v Moravskoslezském, tak ta jedna dostala 40 milionů, protože byla ve strukturálně postiženém regionu, ta druhá ho nedostala, byla o 5 kilometrů dál. Co to je? Chápete, jak se potom buduje kapitalismus... Nebo možná je to pro někoho hanlivé, tak jak se buduje skutečně tržní prostředí v takovýchto věcech.
Mně přijde, že jestliže těžební činnost a výnosy z ní, to znamená poplatky z té těžební činnosti, vůbec nemluvím teď o daních, to je jiná otázka, podpora a nepodpora, jestli má se atomizovat na regiony, anebo jestli má zůstávat na státu. Všichni víme, že stát se má ještě vyrovnat nejméně s tou stomiliardovou záležitostí ekologických zátěží, které vznikly po privatizaci a po transformaci podniků v 90. letech, tyto ekologické zátěže ještě nebyly vyřešeny. Spousta těch ekologických zátěží, nevím, pane ministře, jestli je to nějakým způsobem už kvantifikováno, i u tohoto zákona možná jako jeho podpora to mohlo být, kolik těch ekologických zátěží se týká těch dobývacích činností... Některé dobývací činnosti, já nepůjdu dál do podrobností, zacházely s technologiemi, které váznamně poškozovaly životní prostředí, a to teď nemyslím jenom snášením ornice atd., ale způsobem, řekněme, získávání nerostů a vymýváním chemickými, vyluhováním chemickými prostředky apod. Takže já jsem přesvědčen, že jestliže tyto činnosti jsou na státu, tak i tento příjem a tato struktura tohoto zákona by asi měla být v pořádku.
A pak to, co tady kolegové říkají směrem k tomu, jakým způsobem odstraňovat a posilovat tyto regiony, tak že by to skutečně mělo být tím jiným principem, protože historicky, minimálně historicky za těch 30 let takto to nastavené máme. To, co říkala paní kolegyně Hubáčková, to si myslím, že... Já jsem to třeba tak vůbec nevnímal, já jsem to bral tak, že tento zákon nastavuje nové prostředí, to znamená, že v tomto smyslu retroaktivní nebude, ale pravdou je, že ta otázka, kterou na pana ministra vznesla, budu čekat také na tu odpověď, jestli je to tak, jak jsem to já chápal. Nicméně hlavně si myslím, že toto je správně, protože jestliže se tady narovnává prostředí, my všichni víme, že někteří podnikatelé jaksi zneužili toho, že velmi levně dobývali nerost, draze ho prodávali a stát z toho měl málo. To znamená, že to srovnání v tržním prostředí je asi správné.
To, co navrhuje kolega Rabas, má logiku určitě. A pak ještě... Teď jsem zapomněl, někdo tady navrhoval to stanovení minimální hranice a pak těch 10 %. Nevím, opravdu teď si myslím, že to není úplně správně, protože jestli říkáme, že půjdeme po těch cenách a budeme navrhovat ty, řekněme, ceny, které jsou obvyklé, stanovené na základě nějakého screeningu cen, které tento vytěžený nerost má, tak si myslím, že to zasahování do stanovování minimálních cen není úplně dobře, protože to prostředí zase nějakým způsobem, to tržní prostředí, nabouráváme.
Naší snahou tedy, závěrem řeknu, naší snahou podle mě by mělo být, aby tento zákon skutečně směřoval co nejvíce k tržním cenám, k tržnímu prostředí. Všechny ostatní věci, kterými chceme podporovat regiony, které si to pochopitelně zaslouží, bychom měli dělat jiným způsobem, kde o té podpoře a dotaci se může vést diskuse, aby tam nevznikaly ty nerovnosti, které jsem na základě té tiskárny tady uvedl. To, že ten zákon zakotvuje povinnost mít finanční prostředky na odstranění ekologických, řekněme, škod, anebo nejsou to ekologické škody vždycky asi v tom pravém slova smyslu, to znamená nějakým způsobem vyčištění potom toho dobývaného, dobývacího území, to si myslím, že je zcela správně. Takže z tohoto důvodu já osobně některé z těch pozměňovacích návrhů nepodpořím, protože si myslím, že znovu tento zákon vyosí.
Děkuji.
