Dle centra
pro výzkum toxických látek v prostředí, které zkoumalo ornou
půdu na 75 místech v ČR. Zaznamenali vysoké koncentrace
pesticidů, 80% půd obsahuje minimálně jeden pesticid v nadlimitní
koncentraci, v 36% půd se pak našlo 3 a více pesticidů v
nadlimitní koncentraci. Alarmující pak je, že se v půdě
vyskytují i více jak 10 let zakázané pesticidy (simazin a
atrazin), který se do půdy s největší pravděpodobností, i
přesto, že jsou zakázané dostávají s herbicidem Terbuthylazinu,
který se používá na kukuřici.
O negativních účincích
pesticidů na lidské zdraví a kvalitu půdy není pochyb. Limity
pro pesticidy v půdě z roku 1994 byly zrušeny, a tak jich teď
může být v půdě neomezené množství. Za jeden rok je v ČR
nastříkáno skoro 5tisíc tun pesticidů. Současné systémy
zemědělské produkce potravin, krmiv a biomasy jsou nerozlučně
svázané s používáním herbicidů, fungicidů a insekticidů. S
Roundupem, který obsahuje jedovatý glyfosát si zemědělci snižují
náklady na sklizeň řepky a obilí, tím, že pole předtím
postříkají Roundupem, aby porost vyrovnaně dozrál a uschl.
Kontaminace podzemních vod, kam se pesticidy dostávají právě ze
zemědělské půdy, byla zjištěna v nadlimitní koncentraci.
Příčinou je, že půda
přestává být živá a živočišná výroba ustupuje do pozadí,
proto se do půdy nevrací přirozená hnojiva, vše se řeší
chemicky. V současné době je v zemědělství kladen důraz na co
nejvyšší výnosy, takže mnoho zemědělců raději přidá
pesticid, než sníží postřik za cenu nižších výnosů, avšak
zdravějšího prostředí.
Životní prostředí i my sami jsme vystaveni mnoha chemickým látkám najednou a dohromady mohou vytvářet pro naše zdraví "koktejl" s mnohem negativnějším účinkem. Nevíme, jak tyto látky spolupůsobí. Pesticidy se ukládají ve všech částech plodin - na povrchu, ve slupce i uvnitř. Důkladným omytí ovoce a zeleniny pesticidy tedy neodstraníte. Zvykli jsme si na to, že jídlo je levné, plýtváme jím způsobem, který by si naši předkové vůbec neuměli představit. Slýcháváme, že musíme vyprodukovat tolik potravin, kolik rostoucí lidská populace potřebuje. Jídla se však produkuje dostatek, jen se s ním špatně hospodaří, někde lidé hladoví a jinde se přejídají a trpí obezitou, třetina všeho jídla se pak vyhodí. V obchodech máme na výběr plno zbytečných a nezdravých potravin a pak se divíme, že v Indonésii hoří pralesy kvůli produkci obrovského množství levného konvenčního palmového oleje. Pralesy v Amazonii jsme tiše pokáceli, protože tam pěstujeme geneticky modifikovanou sóju, kterou krmíme miliardy hospodářských zvířat, abychom měli k dispozici levné maso. Zavedli jsme v zemědělství postupy, které se neobejdou bez chemických prostředků a bez devastace půdy, na které jsme přitom životně závislí. Opravdu je tohle rozumná cesta?