tak v době, kdy díky vládě pětikoalice pod vedením Petra Fialy občané řeší existenční problémy, mnozí z nich přemýšlí, jestli zaplatí předražené energie nebo potraviny. Teď jsem na Primě CNN News četla - o příspěvek na těžce nemocnou dceru Lauru přišli, můžeme buď topit nebo jíst, zoufá si rodina. Tak tato vláda, než aby řešila existenční problémy českých občanů a českých firem, tak řeší novelu zákona k ovládání veřejného mínění a okleštění svobody slova a projevu. A dává tím krásně občanům najevo své mocenské choutky a co ji skutečně zajímá, že její má víc, než aby se zajímala o občany, tak se snaží mít pod totální kontrolou Českou televizi a Český rozhlas. Zde vidíme, co je prioritou této vlády.
Samotná existence České televize a Českého rozhlasu je určitě společensky zásadní a potřebná. Slouží k plnění kulturních, společenských a sociálních potřeb společnosti. Ovšem jen za předpokladu, že zpravodajství bude vyvážené. Styl zpravodajství bývá už dnes často neobjektivní. Stačí, když jsme se podívali, jak probíhala předvolební debata prezidentských kandidátů. To, co si dovolily komerční televize, to je jedna věc, ale to, že si dovolila kandidáty na favority a outsidery rozdělit veřejnoprávní televize, tak to je myslím už vrchol všeho.
I přesto někteří z vás to pořád obhajují a hájí. Cílem veřejnoprávní televize má být poskytování objektivních informací, aspoň standardního chování redaktorů, moderátorů a dalších zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, jejich nestranného a vyváženého přístupu ve všech možných otázkách řešení v kontextu lidského života. V případě změny zákona si vládní koalice do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu bude moci dosadit kompletně sobě nakloněné kandidáty. V kuloárech se už prý začíná mluvit i o nově (novém?) generálním řediteli České televize. Požadavek na to, aby sdružení, která mohou předkládat kandidáty, existovala více jak deset let, je absolutně nesmyslný. Změnou má být i to, že jednu třetinu radních do České televize, kteří se zvýší z 15 na 18, by příště volili senátoři. Přitom to doposud byla doména Poslanecké sněmovny. Nebude to vůbec demokratičtější, Senát se dlouhodobě neukazuje jako pojistka demokracie. Kdyby Senát neexistoval, vlastně by se vůbec nic nestalo. Vždyť kolika hlasy je mnohokrát senátor zvolen? Mandát prezidenta je asi 2,5 milionu občanů. Mandát poslance je v průměru 50 000 občanů. Ale post, ale senátora může teoreticky zvolit i několik set občanů. Počet členů rozhlasové Rady zůstane zachován na devět, ti budou voleni v poměru šest Sněmovna a tři Senát. Bude-li tento zákon přijat, tak to bude ohrožení nezávislosti médií veřejné služby. V radách mají být zastoupeny různé názorové proudy, nikoliv jen jeden vládou doporučený. Pokud bude do rady zvolen, pokud budou do rady zvoleni lidé jednoho povoleného názoru, pak nemůžeme hovořit v žádném případě o vyváženosti.
Dámy a pánové, pokud tuto novelu zákona dovolíme zpolitizováním veřejných médií, opravdová demokracie a svoboda slova, ne ta pseudodemokracie, co tady prosazuje vládnoucí pětikoalice, se přemění v nesvobodu slova a totalitu, kde budou neziskové organizace a současná politická garnitura rozhodovat o tom, kdo bude moci v České televizi a v Českém rozhlasu vystupovat a co divák a posluchač bude moci slyšet a vidět, aniž by se divákům a posluchačů někdo zeptal. I přesto, že právě oni jsou plátci a konzumenti této veřejné služby.
Kdo jiný by měl mít větší právo vyjádřit se ke složení vedení Rady České televize a Českého rozhlasu než právě oni? Ale jejich názor nikoho nezajímá. Touto navrhovanou novelou je evidentní, že Česká televize a Český rozhlas má sloužit k ovlivňování veřejného mínění a nikoliv k rozšiřování jejich názorů a vytváření prostoru k jejich svobodnému názoru. Toto médium bude mít za úkol razit jen jeden názorový proud, a to ten, co dovolí současná vládní koalice a neziskové organizace. Vytratí se diskuse o různých názorech na věci veřejné, které je nedílnou součástí a prvkem demokracie. Pokud divák, posluchač platí koncesionářské poplatky, má právo na objektivní názor a ne jen ten jeden správný, co razí současná vládní koalice podle vzoru soudruhů: Kdo není s námi, je proti nám!
Děkuji.
