Totalitní systém neuznával svobodu slova, svobodu vyznání, nebyla možnost cestovat nebo pracovat v zahraničí a další perzekuce komplikovaly život občanům. Svobodu, kterou jsme velmi těžko získávali jsme však přestali opečovávat a vážit si jí, tak až jsme ji krůček po krůčku ztratili aniž by to lidé stačili zpozorovat. Svoboda a demokracie je velmi křehká a je nutné o ní neustále pečovat jako o květinu. Každý občan by se měl proto podílet na rozvoji demokratické svobodné společnosti a měl by mít také zájem o politiku.
To pozvolné utahování šroubů vzhledem k současné situaci nabralo na mnohem větší síle, je nám diktováno kdy můžeme pracovat, podnikat, vycházet, v jakém počtu budeme chodit do obchodu a dokonce se veřejně někteří představitelé vyjadřují o zvýhodňování určitých skupin osob jako očkovaných nebo prodělaných onemocnění, to vše pod rouškou ochrany zdraví. Místo, aby jako ve správné demokratické zemi byli občané vedeni k zodpovědnosti je na ně použit bič otrokáře. Demokracie v tom plném smyslu znamená především ochotu občanů přijmout odpovědnost za sebe a za věci obecné. Demokracie je naděje, že mi lidé jsme schopni sobě vládnout a je na každém z nás jestli budeme žít jen v iluzi svobody nebo skutečně budeme všichni společně pracovat na tvorbě opravdu svobodného a demokratického státu.