V České republice v současnosti bijí na poplach odbory kvůli dovozu levné práce právě z této mnohamilionové východní země. Je skutečně v zájmu České republiky podporovat postoj velkých hráčů v EU na zavedení bezvízového styku s Ukrajinou?
Českou republiku v současnosti trápí nízké platy, které nelákají mladé lidi pracovat v kvalifikovaných technických oborech, jež vyžadují vysokou osobní přidanou hodnotu vzdělání a zkušeností. Otázka zní, zda je pravdou, že na trhu práce nejsou strojaři, řemeslníci, nebo je to o tom, že tato práce je málo honorována.
Vláda se rozhodla řešit tento problém, mimo jiné úvahami o dovozu pracovních sil z Ukrajiny. Odboráři z centrály ČMKOS oponovali tomuto kroku vlády argumentem, že už nyní pracovníci z Ukrajiny výrazně snižují cenu práce v ČR. Již tak velmi nízká odměna za práci u nás bude dále klesat, protože ukrajinští „otroci práce“ jsou snadnými nástroji k vydírání místních zaměstnanců.
Toho se chytli naši novodobí podnikatelé a pracovní agentury. Nutí tyto dovozové zaměstnance pracovat 12 až 16 hodin denně, bydlet ve velkém počtu na malých prostorách ubytoven a pracovat téměř nepřetržitě za odměnu, o kterou se ještě musejí podělit se svými chlebodárci, popřípadě s ukrajinskou mafií. Tomu samozřejmě český zaměstnancec, živící zde rodinu a platící daně, nemůže konkurovat.
A právě tento půl rok se má dosáhnout dohody mezi EU a Ukrajinou na zrušení vízové povinnosti. Už se zapomnělo na podmínku omezení korupce, klientelismu a vlivu oligarchů v nejvyšších strukturách ukrajinské vlády. Dohoda prý nemá dovolovat občanům Ukrajiny pracovat v EU. Nicméně ze zkušenosti dobře víme, jak vypadá realita.
Je opravdu v zájmu ČR podporovat tento krok? Nebo se necháme vydírat Porošenkovu Ukrajinou stejně jako Erdoganovým Tureckem?
Leo Luzar, poslanec PSP ČR za KSČM