Dovolte mi, abych stručně uvedl projednávaný vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o zdravotních službách. Navrhovaná novela upravuje zákon o zdravotních službách především v rozsahu vymezení národního zdravotnického informačního systému, dále už jenom NZIS. K této právní úpravě bylo přistoupeno zejména proto, že vyvstala potřeba stávající právní úpravu NZIS upřesnit, co do účelu a obsahu tak, aby bylo jednoznačné zřejmé využití opodstatněné sbírání údajů a zajištění jejich ochrany před možným zneužitím.
Jen na okraj poznamenávám, že téměř za šedesát let existence tohoto informačního systému nedošlo k úniku dat a jejich zneužití. Nicméně v oblasti zabezpečení dat a kybernetické bezpečnosti nyní dochází k intenzivnímu vývoji a na něj musí reagovat i nastavení NZIS. Vedle zmíněného zpřesnění dochází ke změně vymezení správce NZIS. Stávající právní úprava totiž umožňuje správu jednotlivých součástí NZIS vícero subjektům. Možnost ad hoc činit změny v osobě správce NZIS nepřispívá k jednotnému koncepčnímu vedení ani nepřispívá ke kontinuitě sběru a zpracování dat. Rovněž představuje riziko v ne jednoznačném vymezení odpovědnosti za správu a ochranu osobních dat subjektů, o nichž jsou v NZIS vedeny záznamy.
Navrhuje se tedy, aby NZIS měl ze zákona určeného jednoho správce, a to Ústav zdravotnických informací a statistiky. Navrženou právní úpravou se upřesňují některé stávající zdravotnické registry, zřízené podle zákona o zdravotních službách, které jsou součástí NZIS a jako součást NZIS se doplňují nové národní zdravotnické registry, a to Národní diabetoligický registr, Národní registr intenzivní péče.
Vedle již zmíněných registrů se dále zřizuje Národní registr hrazených zdravotních služeb a Národní registr zdravotnických pracovníků. Jejich zřízením chceme vyplnit bílé místo v oblasti dostupnosti dat pro hodnocení kvality péče a také vybudovat nezbytnou datovou základnu pro optimalizaci systému úhrad ke zdravotní péči.
Nyní bych se rád pro bližší vysvětlení stručně vyjádřil k nově zřizovaným registrům. Zavedením národního registru hrazených zdravotních služeb se především sleduje založení datové základny pro optimalizaci a kultivaci systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění. K tomuto účelu budou využity údaje zdravotních pojišťoven, které mají tyto instituce s ohledem na svou činnost již nyní k dispozici.
Umožníme-li naši informovanost o dostupnosti péče, její kvalitě a výsledcích a také o jejich nákladech. Významným efektem tohoto registru bude také omezení administrativní náročnosti sběru rezortních dat a snížení této zátěže pro klinickou praxi. Analýza, již existujících dat zdravotních pojišťoven totiž umožní zrušit celou řadu nadbytečných statistických zjišťování. Cílem národního registru zdravotnických pracovníků je nově vymezit registr, který byl zrušen nálezem Ústavního soudu č. 437/2012.
Nově navrhovaný národní registr zdravotnických pracovníků je koncipován tak, aby bylo nálezu Ústavního soudu plně vyhověno, a tedy budou jednoznačně chráněny údaje vedené o zdravotnických pracovnících.
Registr je navržen jako referenční neveřejný agendový systém. Informace vedené v registru budou především podkladem pro plánování, rozhodování a predikci počtu pracovníků ve vztahu k počtu obyvatel a nemocnosti, dále pro optimalizaci dostupných kapacit poskytujících zdravotní péči v regionech a pro zajištění optimálního vzdělávání zdravotnických pracovníků.
V neposlední řadě bude tento registr sloužit jako referenční systém pro distribuci přístupových práv zdravotnických pracovníků v systému eHealth.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vládní návrh, nyní předložený do prvního čtení, považuji z hlediska zajištění činnosti Národního zdravotnického informačního systému za velmi důležitý a věřím, že tento návrh podpoříte.
Děkuji za pozornost.
