Zaujalo mne vystoupení bývalého ministra zahraničí Joschky Fischera na křtu jeho knihy s názvem „Mělo by to padnout?“, během něhož řekl, že Evropské Unii hrozí pád, pokud na příklon občanů k euroskeptickým stranám nebude reagovat. „Kdybyste se mne v roce 2008 zeptali, jestli si myslím, že je možné, aby Evropa zkrachovala, odpověděl bych, že je to absurdní! V současné době je však situace jiná. Evropská unie byla vždy založena na solidaritě, evropská finanční krize tuto evropskou solidaritu poškodila a procesy renacionalizace poškozují celý Evropský projekt.“

Pokud EU chce přežít, musí zajistit pro své občany ekonomický růst, který bude vytvářet pracovní místa, protože Evropě chybí dostatek investic a bez investic není možno odstranit dlouhodobou nezaměstnanost. Evropská rada v říjnu podpořila záměr Evropské komise zahájit iniciativu k mobilizaci dalších investic ve výši 300 miliard EUR z veřejných a soukromých zdrojů v období let 2015–2017. Ovšem pokud je srovnáme s obrovskými částkami, které se vypařily z bankovního sektoru, je to kapka v moři a je možná dobrým znamením, že od 4. listopadu 2014 bude spuštěn také jednotný mechanismus bankovního dohledu.  

Osud EU je tedy svěřen do rukou nové Evropské komise, která nebude mít lehkou pozici. Pokud egoismus národních států převáží solidaritu, tak Evropská unie bude těžko odolávat rostoucím útokům populistů.

Hlavní úkol nové Evropské komise je nastartovat dlouhodobější ekonomický růst, pokud se to nepodaří, stále hrozí Evropě bankovní a ekonomická krize, která sebou nese snížení životní úrovně občanů jednotlivých členských zemí a nárůst negativních změn a nálad ve společnosti.