V reakci na problémy spojené s finanční krizí byly v Evropské unii zavedeny záchranné a dohledové mechanismy. Vznikly nové evropské instituce. Pro zavedení společné měny dnes již nepostačuje udržitelné plnění maastrichtských konvergenčních kritérií doprovázené dostatečnou sladěností české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Přijetí eura by bylo podmíněno účastí v těchto institucích a mechanismech, což by pro Českou republiku znamenalo velké náklady, zejména spojené se vstupem do Evropského mechanismu stability.

Přijetí eura tak v současné době také brání nedokončený proces reálné ekonomické konvergence České republiky, včetně konvergence cenové hladiny k průměru eurozóny. Navíc samotná situace v eurozóně stále není stabilizovaná. Krize eura nebyla dosud zažehnána.

Ze Španělska např. přišla zpráva, že největší španělská banka Santander převezme banku Banco Popular, která se dostala do finančních těžkostí. Za převzetí zaplatí 1euro a přebírající banka musí provést navýšení kapitálu o zhruba sedm miliard eur (184 miliard Kč), aby pokryla kapitálové nedostatky společnosti Banco Popular, které by jinak hrozil úpadek.

Ještě horší situace je v Itálii. Podle Financial Times, v řešení problémů italského bankovního sektoru selhávala jedna vláda za druhou a následky mohou být velmi vážné. Podle analytiků tohoto deníku není divu, že investoři považují Itálii za nejslabší článek (mimo Řecko) eurozóny a jako nejvyšší riziko finanční stability celé eurozóny.

Že současný dluh Řecka je neúnosný a musí se částečně odepsat, naznačuje již i Mezinárodní měnový fond.

Pokud by Česká republika dnes vstupovala do eurozóny, musela by se připravit na to, že naše malá země bude platit miliardy eur na úhradu těchto ztrát a bude ručit také za budoucí ztráty Řecka, Itálie nebo i Španělska.

Nemyslím si, že je možné přijmout euro bez toho, aby naše ekonomika byla na tento zásadní krok dostatečně připravena při výši současných platů, důchodů a riskovat jisté následné zdražení při zaokrouhlování přepočtu.

Přikláním se spíše k názoru prezidenta Hospodářské komory V. Dlouhého, který uvedl, že vstup do eurozóny je opravdu velkým krokem, který je třeba dobře zvážit. Apeloval také na politiky, aby s termínem příliš nespěchali a dobře zvážili všechna pro a proti.

„Uvědomme si navíc, že v rámci Evropské unie velmi dobře prosperují jak státy, které si ponechaly vlastní měnu, tak i ty, které platí eurem," poznamenal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Názor, že naše pozice v Evropské unii se bude odvíjet od toho, zda budeme v jádru s eurem nebo ne, nepovažuji za správný. Například Švédsko, přestože v eurozóně není má mnohem větší vliv v Evropské unii než celé Pobaltí se Slovenskem a Slovinskem, které euro mají.