Vylidňování bylo nestejnoměrné a postihovalo spíše malé obce. Svou roli v tomto procesu sehrály před a poválečné události v příhraničních oblastech.
Významný dopad měl také proces znárodnění, kolektivizace a centrálně řízená ekonomika v období socialismu. Soukromé vlastnictví půdy a výrobních prostředků bylo omezeno, podnikání bylo znemožněno a venkov přišel o mnoho drobných živnostníků, kteří poskytovali základní služby jeho obyvatelům. Centralizovaný systém upřednostňoval velká města a průmysl, nabízel perspektivu pro mladé lidi, kteří pak venkov opouštěli. Postupně došlo ke ztrátě historických vazeb, tradic, kulturního dědictví a obecně vztahu k půdě, ke krajině a k venkovu.
Bohužel trend vylidňování venkova a stárnutí obyvatel venkova pokračuje i v tomto století, kdy se počet obyvatel v nejmenších obcích snížil o 4,2 procenta, a zaniklo přes sto malých obcí. Nejvíce jsou ohroženy vesnice vzdálené od velkých měst, s počtem do 500 obyvatel. Do roku 2050 má počet obyvatel planety přesáhnout 9 mld., z toho obyvatelstvo na venkově má tvořit necelé 3 mld..
Má-li mít český venkov budoucnost, je třeba, aby o život na vesnici byl zájem. Ideálně by to měli být lidé mladí, aktivní, kteří mají ke své obci vztah a chtějí v ní žít, nejen přespávat.
K tomu je potřeba vytvářet podmínky k uspokojování základních potřeb, jako práce, dopravní obslužnost, kvalitní bydlení a dostupné služby, včetně školy a zájmových aktivit pro děti. Klid a krásná příroda, mladým lidem k životu nestačí. Starším obyvatelům venkova stále více ztěžuje život rušení zdravotních středisek, obchodů, pošt a poboček peněžních ústavů.
Na venkov má velký vliv i globalizace, která začala dotvářet venkovský život. Rozvoj venkova je ovlivněn místními specifiky i národní dimenzí (úroveň vytvářející legislativní podmínky pro rozvoj) a celosvětovými trendy.
Stále hovoříme o obnově venkova a venkov se stále vylidňuje. Je naprosto jasné, že potřebujeme promyšlenou, dlouhodobou koncepci a následně především součinnost několika ministerstev a organizací. Ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo zemědělství mají zásadní vliv na obnovu a rozvoj venkovských obcí.
Evropské dotace sice přispěly ke zpomalení trendu vylidňování venkova, ale nebudou zde napořád. Pokud chceme podpořit život na venkově, část prostředků z přebytku státního rozpočtu by mělo být investováno právě do rozvoje venkova. Investice by měly směřovat zejména na podporu komplexních projektů, které udrží soulad a životaschopnost všech členů komunity. Příkladem efektivity investic do rozvoje venkova je nejenom do oblasti podnikatelské činnosti, nebo obnovy ekosystému, ale i rozvoj a podpora občanské vybavenosti, jako jsou například školy, zdravotnické zařízení či instituce pro trávení volného času.
Dana Váhalová