Pan Lhoťan dedukuje moji údajnou náklonnost k radikálnímu islámu ze dvou událostí, které musím objasnit, neboť se mne osobně velmi dotkly.

Tou první je skutečnost, že mne na gymnáziu učil pan profesor Šilhavý (učil biologii), který mne měl myšlenkově ovlivnit. Ano, ovlivnil mne, ale především lidsky a nejenom mne, ale generace mnohých studentů, kteří na něj s láskou vzpomínají. Zůstal jsem katolíkem a on zůstal muslimem. Oba dva jsme měli stejný problém, že jsme se v době komunismu hlásili k nějakému náboženství. Byl to vynikající člověk, vzdělaný, tolerantní a milující své žáky a přírodu.

Druhá událost se stala v roce 2005, kdy bezpečnostní složky informovaly o možném teroristickém aktu v naší republice, který měla připravovat Al´Kajda ve spojení s radikálními islamisty u nás. Tehdy jsem si pozval na ministerstvo vnitra zástupce všech muslimských obcí, které u nás působily. Nerozlišoval jsem mezi směry radikálními a umírněnými, šlo mi pouze o informativní a částečně preventivní schůzku, jejíž výsledek byl velmi pozitivní.

Celá záležitost okolo kazatele Větrovce na mne působí jako určité vyústění vnitřních sporů v muslimské komunitě u nás a nemíním zde dělat nějakého soudce. Jedno je jisté, že tyto spory nepřispějí k obrazu jinak bezkonfliktních muslimů žijících v ČR a jejich spolužití s ostatními konfesemi.

Je třeba hledat, co máme společného, nikoliv na základě extrémních názorů rozdmýchávat nenávist a vzájemné podezírání. Vždyť islám vznikl v 6. stol. na základě tří myšlenkových názorových proudů, tj. židovství, křesťanství a džinismu, a prorok Mohamed takto sjednotil znepřátelené kmeny, žijící na arabském poloostrově. Dnes islám vyznává asi jedna čtvrtina obyvatel naší planety a je druhým největším náboženstvím na světě. Bez vzájemné tolerance nelze spolu žít, doufám, že si to uvědomují i muslimové. Žijící u nás a budou hledat nezbytnou toleranci i ve svých komunitách.