„Celkově je Národní plán obnovy velkou příležitostí nejen pro Českou republiku, ale i pro ostatní země. Je to vlastně nový Marshallův plán po covidu. Tak jako pomohl Marshallův plán po druhé světové válce k obnově velké části Evropy, je Národní plán obnovy důležitým impulzem, pokud budou prostředky správně využity. Díky němu můžeme zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie jako celku vůči jiným státům, kterým zatím nekonkurujeme, jako je Čína, Indie apod. Záleží na tom, jaké prostředky dáme do vědy, výzkumu, digitalizace a jestli ty peníze využijeme dobře. Proto chceme znát jasný plán vlády a chceme, aby závěrečnou podobu dokumentů projednala Poslanecká sněmovna,“ říká Helena Langšádlová, poslankyně TOP 09.

Opoziční poslanci vyzývají vládu, aby předložila Národní plán obnovy do řádného meziresortního řízení, aby více peněz putovalo do malých a středních podniků nebo aby byl plán v souladu s klimatickými a digitálními cíli Evropské unie. Také má zohledňovat sociální rozměr investic.

„Chtěla bych zdůraznit oblast sociální politiky, protože si myslím, že v tomto ohledu je návrh velmi špatně nastaven. Prostředky z Evropského sociálního fondu jsou kráceny o 15 % a navíc se počítá s tím, že by příjemci prostředků museli mít spolufinancování. To bude pro mnohé poskytovatele sociální služeb nepřekonatelná bariéra. Upozorňují na to charity, diakonie a další poskytovatelé sociálních služeb. Zejména v situaci, kdy po koronavirové krizi budeme čelit krizi hospodářské, musíme investovat do sociální oblasti tak, aby nedocházelo k prohlubování bariér v naší společnosti. Proto si myslím, že v této oblasti musí dojít ke změně,“ uvádí Langšádlová.

„Jsem ráda, že se dnes v Poslanecké sněmovně diskuze o Národním plánu obnovy otevřela. Bohužel nemohla proběhnout v dostatečném rozsahu kvůli následné debatě o nouzovém stavu. Přála bych si proto, abychom se k této diskuzi na půdě Sněmovny vrátili a aby vláda vzala v potaz naše návrhy,“ dodává předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.