Pokud její záměr projde, mělo by Česko podle politiků TOP 09 použít i oficiální brzdu v podobě žluté karty. O návrhu na povinné rozdělení uprchlíků bude hlasovat Evropská rada zhruba za měsíc.
„Jsme proti povinným kvótám a v tuto chvíli je odpovědností vlády, aby vyjednala pro naši pozici podporu na úrovni členských států EU," říká místopředsedkyně TOP 09 a místopředsedkyně Výboru pro evropské záležitosti sněmovny Helena Langšádlová.
Kvóty podle TOP 09 problém nevyřeší. Komise se odvolává na článek 78 Smlouvy o fungování Evropské unie. V něm se o zavedení kvót v takových situacích ale vůbec nehovoří. Říká totiž, že pokud se některé členské státy ocitnou ve stavu nouze, který způsobí náhlý příliv příslušníků ze třetích zemí, může Rada po konzultaci s Evropským parlamentem na návrh Komise přijmout ve prospěch těchto členských států dočasná opatření.
„Rozdílné pohledy na tento zásadní problém může ohrozit evropskou integraci, a to je varující. Česká vláda doposud věnuje tomuto problému příliš málo pozornosti i peněz," uvedl místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.
„Musíme být solidární, ale pokud Komise svůj návrh prosadí, jsme připraveni iniciovat použití žluté a oranžové karty. Tedy blokační mechanismus, který nám nabízí Lisabonská smlouva. Současně je nezbytné zavést také důslednou návratovou politiku pro všechny, kteří pobývají na území EU nelegálně," dodala poslankyně Helena Langšádlová.
V rámci tohoto mechanismu mají parlamenty zemí možnost vyjádřit své stanovisko k legislativním návrhům. Mechanismus žluté karty (předběžné varování) se spouští v okamžiku, kdy nejméně jedna třetina vnitrostátních parlamentů předloží odůvodněné stanovisko k návrhu Komise. Ta má povinnost návrh přezkoumat a rozhodnout o tom, zda ho nechá v původním znění, pozmění nebo vezme zpět. Oranžová karta se aplikuje pak v případě, kdy Komise na svém návrhu trvá navzdory tomu, že se proti němu vysloví vnitrostátní parlamenty nadpoloviční většinou.